Článek
Zpráva citující nejmenované vládní zdroje obsahuje i jména dotyčných politiků a je zatím nevážnější reakcí tzv. reformistického tábora na rozhodnutí Rady dohlížitelů, která má pravomoc posuzovat kandidáty pro volby.
Rozhořčení z vyřazení osob
Rada vyřadila coby nezpůsobilé mj. 84 politiků, kteří již zasedají v dnešním parlamentu; vesměs jde o umírněné duchovní a liberály, kteří v zásadě stojí za prezidentem Chátamím.
Frustraci potvrdil státní agentuře IRNA i viceprezident Mohammad Sattarífar. "Pokud vláda uvidí, že nemůže plnit své povinnosti jako zajistit právo lidí na svobodné volby, pak nemá důvod setrvávat u moci," řekl.
Prezident je v Íránu volen přímým hlasováním, odděleně od parlamentu, a mandát jeho i celé vlády vyprší až příští rok.
Studentská agentura ISNA v neděli napsala, že složit funkci je připraveno i všech 27 provinciálních guvernérů - k "navrácení volebního procesu do právního rámce" dali týdenní lhůtu.
Čeká se na zákrok nejvyššího vůdce
Nevolená Rada dohlížitelů je orgán složený ze šesti duchovních - znalců islámské legislativy a šesti expertů na obecné právo. Reformistický tábor označuje její vetování kandidátů za politicky motivované.
Podle zpráv v íránském tisku se v zásadě čeká na stanovisko nejvyššího vůdce země ájatolláha Alího Chámeneího, který je obecně vnímán jako Chátamího rival.
Chámeneí však v pondělí prozatím odmítl - alespoň na veřejnosti - do sporu vstoupit. "V tuto chvíli máme právní cesty a každý by se jich měl držet," citovala nejmocnějšího politika v zemi v pondělí večer státní televize. "Do věci se vložím, jakmile překročí právní rámec."
Vývoj kritizovaly Washington i EU
Vývoj již kriticky zhodnotili zahraničněpolitický šéf EU Javier Solana a mluvčí amerického ministerstva zahraničí Adam Ereli.
"Bude pro mne velmi těžké v Evropě vysvětlovat, proč se stávající členové parlamentu nesmějí znovu účastnit voleb," řekl Solana v pondělí v Teheránu.
"Vyzýváme íránskou vládu, aby se distancovala od pokusů Rady dohlížitelů určovat výsledek chystaných voleb," uvedl ve Washingtonu v noci na úterý Ereli.
Neprošla ani Chomejního vnučka
Rada dohlížitelů vyřadila stovky uchazečů o poslanecké křeslo s odůvodněním, že mají kriminální minulost či nevykazují dostatek loajality k islámskému zřízení země. V sítu však uvízla i Zahra Ešraghíová - vnučka zakladatele Islámské republiky ájatolláha Rúholláha Chomejního.
Asi 40letá Ešraghíová je manželkou místopředsedy parlamentu a prezidentova bratra Mohammada Rezá Chátamího, který byl rovněž vyřazen. O post chtěla promovaná filozofka bojovat v Teheránu.
Ešraghíová je stoupenkyní "islámu s lidskou tváří" a loni v říjnu otevřeně podpořila právničku Šírín Ebádíovou, která byla právě vyhlášena držitelkou Nobelovy ceny míru.
Chomejní, na jehož odkaz se v Íránu paradoxně odvolávají jak konzervativci, tak liberální křídlo kléru podporované silovými resorty, zemřel v červnu 1989. 1. února uplyne čtvrtstoletí od klerikova návratu z 15letého exilu, jímž bylo de facto potvrzeno svržení monarchie a nástup duchovenstva k moci.