Hlavní obsah

Geolog hlásí důkaz o Ježíšově hrobce

Právo, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jeruzalém

Už před osmi lety se objevily zprávy o nálezu hrobky Ježíše Krista ve východním Jeruzalémě. Experti nebrali zprávu příliš vážně a shody mezi jmény v hrobce a v bibli označovali za „čirou náhodu“. Nyní ale izraelský geolog Arjeh Šimron shromáždil nová fakta o tom, že hrobka mohla skutečně patřit biblickému Ježíši a jeho rodině.

Foto: Profimedia.cz

Vchod do Talpiotské hrobky ve východním Jeruzalémě

Článek

„Myslím, že jsem získal opravdu silný, prakticky nezvratný důkaz, že Jakubova schránka strávila většinu doby své existence v Talpiotské hrobce,“ řekl deníku The New York Times Šimron, jenž se roku 1936 narodil v tehdejším Československu.

Talpiotská hrobka, která leží ve východním Jeruzalémě a byla objevena v roce 1980, skrývá devět kamenných schránek na ostatky s nápisy „Ježíš, syn Josefův“ (Ješua ben Josef), „Marie“ (Mirjam) či „Jidáš, syn Ježíšův“ (Jehuda ben Ješua) a s dalšími hebrejskými jmény, jež lze najít v Novém zákoně.

Jakubova schránka je v držení soukromého majitele. Nápis na ní říká: „Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův“ (Ja’akov ben Josef ach Ješua).

Připojení nového nápisu, jež zmiňuje další biblické jméno i příbuzenské vztahy, podle Šimrona posiluje názor, že hrobka mohla souviset s Bohem-synem, jak Ježíše označují křesťané.

Foto: Právo

Z mimobiblických zdrojů, především pak z díla židovského historika Josefa Flavia, je ale zřejmé, že uvedená jména byla v této oblasti v době kolem přelomu letopočtu hojně rozšířená.

Půda promluvila

Šimron, který se již dvacet let zabývá archeologickou geologií, zkoumal vzorky usazenin na dně jednotlivých schránek. Měl navíc přístup do řady jiných jeruzalémských hrobek, kde mohl odebírat k průzkumu a porovnání další vzorky.

Vyšel přitom z myšlenky, že zemětřesení, jež v roce 363 poničilo dnešní Jeruzalém, zahrnulo hrobky v jeho okolí vrstvou zeminy a bahna. „Půda vytvořila svého druhu vakuum. Skladba hrobky byla jednoduše zmrazena v čase,“ konstatoval Šimron.

Po sedmi letech výzkumů mohl potvrdit, že vzorky půdy získané z Jakubovy schránky mají stejné chemické složení jako půda, jež pokryla ostatní schránky v Talpiotské hrobce. Jde o půdu, již lze najít právě jen na kopcích ve východním Jeruzalémě – obsahuje nezvykle vysoké množství křemíku, hliníku, draslíku, magnézia i železa i stopových prvků jako fosfor, chrom a nikl. Znamená to, že i schránka mohla původně spočívat po boku dalších devíti.

Archeolog je skeptický

Izraelský archeolog Šimon Gibson, který prováděl vykopávky v Talpiotské hrobce, je ale skeptický.

„Myslím, že Jakubova schránka nemá s Talpiotem nic společného,“ podotkl s ujištěním, že schránek bylo v hrobce jen devět a že nikdo nemohl odnést desátou. Podle něj může Jakubova schránka pocházet z jiné hrobky ve východním Jeruzalémě. Vědci jako on nyní očekávají od Šimrona odbornou studii.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám