Hlavní obsah

Francie zatrhla abáje ve státních školách. Útok na sekulární charakter republiky nedovolím, řekl nový ministr

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Žákyně a studentky státních škol ve Francii už nebudou smět nosit ve třídách abáje. Rozhodnutí oznámil nový ministr školství Gabriel Attal, který tento oděv muslimských dívek a žen ve veřejných školských zařízeních považuje za „útok na sekulární charakter Francouzské republiky“.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Podle Attala, jenž nové opatření oznámil v rozhovoru pro televizní stanici TF1, je nutné stanovit školám na celonárodní úrovni jasná pravidla. „Rozhodl jsem proto, že už nebude možné ve (státních) školách nosit abáju,“ zdůraznil ministr, jenž do úřadu nastoupil teprve před měsícem.

Abája je oděv muslimských žen, který zakrývá celé tělo, bývá doplněn hidžábem, tedy šátkem zahalujícím vlasy, nebo nikábem, což je závoj pokrývající celou hlavu pouze s malým průzorem.

„Laicismus znamená svobodu emancipace prostřednictvím školy,“ řekl dále ministr s tím, že se tento týden setká s řediteli škol, aby jim „pomohl“ nové nařízení uplatňovat ihned od nadcházejícího školního roku.

Podle Attala je příchod do třídy v abáji náboženským gestem, jehož cílem je „testovat odpor republiky vůči útokům na světské svatyně, kterými školy musejí být“. „Budu v této věci pevný. Když vstoupíte do třídy, neměla byste poznat náboženství žáků pouhým pohledem na ně,“ dodal 34letý ministr, člen liberální strany Renaissance (Znovuzrození) prezidenta Emmanuela Macrona.

Anketa

Souhlasili byste se zavedením zákazu nošení náboženských symbolů (včetně velkých křížů či jarmulek) na státních školách v ČR?
Ano
96,9 %
Ne
3,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 29277 čtenářů.

Už od roku 2004 je na francouzských státních školách zakázané nošení jakýchkoli náboženských symbolů, například muslimských šátků, židovských jarmulek nebo velkých křesťanských křížů. Nařízení vychází z odluky církve a státu, která platí už od roku 1905.

V roce 2010 Francie jako první evropská země také schválila zákon, který zakazuje na veřejnosti nosit závoje a šátky zahalující obličej.

O možném zákazu abáji se ve Francii diskutuje už několik měsíců. Francouzská rada muslimské víry (CFCM), která je střechovou organizací muslimských komunit v zemi galského kohouta, tvrdí, že tento oděv zahalující tělo ženy až k zemi nepředstavuje žádný náboženský symbol.

Naproti tomu představitelé pravicových a krajně pravicových stran zákaz podporují. Šéf opozičních konzervativních Republikánů (LR) Éric Ciotti nynější rozhodnutí Attala uvítal. „Už dlouho jsme to požadovali,“ zdůraznil.

Proti zákazu abáji ve školách jsou levicové strany. Poslankyně Clémentine Autainová z levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) označila nařízení Attala za protiústavní a varovala před vznikem jakési „módní policie“ na školách.

Podle agentury AFP Attal svým nařízením reagoval na rostoucí počet případů „útoků na sekularismus“ ve veřejných školách. Od roku 2020, kdy 18letý islámský radikál zabil učitele dějepisu Samuela Patyho ve městě Conflans-Sainte-Honorine u Paříže, představoval tento nárůst 120 procent. Většinou šlo o nošení náboženských symbolů a oblečení, jejichž počet vzrostl o 150 procent.

Šéf Macronovy strany vynadal vlastní kandidátce za fotku v hidžábu

Zahraniční

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám