Článek
Kilauea ve středu opět vybuchla a do vzduchu vystřelila gejzíry lávy. Jde již o 28. epizodu erupcí v rámci probíhající aktivity, která začala 23. prosince 2024.
Sopka začala chrlit lávu ráno ve 4:10, zpočátku byly fontány lávy vysoké asi 45 metrů, ale nakonec dosahovaly výšky až 365 metrů.
Erupce skončily po nepřetržitém výlevu lávy v podobě fontán ve 13:20. Emise sopečných plynů se od ukončení fontán výrazně snížily.
Kromě lávových fontán byl k vidění i větrný vír, takzvaný rarášek. Ten se objevil kousek od sopky, a bylo tak možné zároveň vedle sebe pozorovat tyto dva přírodní fenomény.
Absolutely insane tephra devil at #Kilauea just moments ago! What a gorgeous tube! #tornado #eruption #volcano #lava pic.twitter.com/sHLPhKZKLQ
— mark stewart (@StewarrMark) July 9, 2025
Obvykle vzniká rarášek nad rozpáleným povrchem od slunce. Tentokrát tomu dopomohlo i horko ze sopky. Cirkulace vzduchu je viditelná díky zvedání prachu, popela, tefry a Peléiných vlasů v oblasti sopky.
Jak vzniká rarášek a čím se liší od tornáda?
Malý a ve většině případů neškodný větrný vír se vytváří za hezkého počasí nad sluncem rozpáleným povrchem. Na rozdíl od pravého tornáda nebo tromby se prašný vír vždy zformuje od země nahoru, doba trvání se počítá v řádu sekund a výška dosahuje maximálně desítek metrů. I přesto se rychlost větru uvnitř rarášku může pohybovat i kolem 100 km/h.
Klíčovou podmínkou pro vznik čertíka je rychlý pokles teploty s výškou ve vrstvě vzduchu do několika desítek metrů nad zemským povrchem. Stoupající bubliny horkého vzduchu se vydají vzhůru do atmosféry. Ke spuštění rotace výstupného proudu je zapotřebí impuls v podobě změny rychlosti a směru větru s výškou, případně turbulentní proudění v závětří lesů a staveb. Rotující sloupec vzduchu se zviditelní díky prachu a dokáže nadzvednout lehčí předměty, výjimečně způsobí i menší škody a lehká poranění.
