Článek
„Během dnešní cesty z Čech na Moravu jsem si nad polem za Litomyšlí všimla zajímavého prachového víru. Vypadalo to jako sloup rotujícího prachu, který se zvedal do výšky a chvíli se pohyboval krajinou, než se rozplynul,“ popsala Novinkám Tereza Němečková, která jev natočila.
Mezi lidmi je fenomén známý pod pojmy rarášek, čertík, prašný ďábel či dust devil. S prachovým vírem se nejčastěji můžeme setkat v létě nad suchým zoraným polem a půdou s řídkou vegetací. Čas od času vyvolá rozruch také na koupalištích, kde větrný sloupec rozvíří písek a vynese do vzduchu drobné plážové vybavení, jako jsou ručníky a nafukovací lehátka.
Jak vzniká rarášek a čím se liší od tornáda?
Malý a ve většině případů neškodný větrný vír se vytváří za hezkého počasí nad sluncem rozpáleným povrchem. Na rozdíl od pravého tornáda nebo tromby se prašný vír vždy zformuje od země nahoru, doba trvání se počítá v řádu sekund a výška dosahuje maximálně desítek metrů. I přesto se rychlost větru uvnitř rarášku může pohybovat i kolem 100 km/h.
Klíčovou podmínkou pro vznik čertíka je rychlý pokles teploty s výškou ve vrstvě vzduchu do několika desítek metrů nad zemským povrchem. Stoupající bubliny horkého vzduchu se vydají vzhůru do atmosféry. Ke spuštění rotace výstupného proudu je zapotřebí impuls v podobě změny rychlosti a směru větru s výškou, případně turbulentní proudění v závětří lesů a staveb. Rotující sloupec vzduchu se zviditelní díky prachu a dokáže nadzvednout lehčí předměty, výjimečně způsobí i menší škody a lehká poranění.
