Článek
Podle novin se o válce rozhodlo několik dní poté, co Irák 8. prosince předal OSN rozsáhlou zprávu o svých programech zbraní hromadného ničení, která však zklamala americké očekávání.
"Nebyl to důvěryhodný dokument," uvedl představitel Bílého domu. "Převládl pocit, že si dělají z Bílého domu legraci," řekl listu nejmenovaný americký představitel. "Jeden mizerný diktátor se vysmíval prezidentovi. To vyvolalo v Bílém domě hněv. Potom už nebylo možné diplomatické řešení," dodal. Prezident řekl, že se irácký režim rozhodl nespolupracovat s OSN na svém odzbrojení: "Je to pořád totéž. Je to šachmat."
Francouzi potvrzují válečné plány USA
Válka v Iráku začala o tři měsíce později 20. března. USA a Británie se mezitím pokoušely získat pro vojenskou operaci souhlas Rady bezpečnosti OSN. Tam však narazily na odpor Francie, Německa a Ruska.
Francouzští diplomaté ovšem už lednu dospěli k závěru, že USA se zcela vzdaly snah o diplomatické řešení. Maurice Gourdault-Montagne, diplomatický poradce prezidenta Chiraka, po setkání s vrcholnými představiteli americké administrativy uvedl: "Pochopil jsem, že tlak administrativy na Powella (americký ministr zahraničí) je příliš silný. Diplomacie už neměla význam." Totéž tvrdí i francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin: "Zjistil jsem, že ti, kdo chtěli válku, měli volné ruce."
I když se Francie jevila jako vedoucí země protiválečné skupiny, podle The Financial Times vysoký francouzský vojenský představitel navštívil v prosinci centrální velení americké armády na Floridě a jednal tam o případné účasti francouzského sboru o nejméně 15 000 vojácích na intervenci.
Australané se ocitli ve vleku Američanů
Bývalý vedoucí analytik australských zpravodajských služeb Andrew Wilkie sdělil agentuře Reuters, že australská vláda ignorovala varování svých tajných služeb, podle nichž Washington zveličoval hrozbu iráckého zbrojního arzenálu. Australské tajné služby podle něj pochybovaly o pravdivosti tvrzení USA, že Irák má zbraně hromadného ničení, které se ani po více než měsíci od ukončení bojů stále nenašly.
Informace Spojených států o nebezpečnosti iráckých zbraní byla chybná, protože byl velký politický tlak, aby se krize řešila vojensky, uvedl Wilkie, který opustil svůj úřad v březnu právě kvůli nesouhlasu se zapojením Austrálie do úderu na Irák. "Myslím, že americké agentury byly také dezinformované, neboť Iráčané si přáli, aby USA zasáhly," dodal.
Australská zpravodajská agentura ONA se odmítla k Wilkieho tvrzení vyjádřit.
Kongres chce prošetřit kvalitu informací CIA
Zpravodajský výbor dolní komory Kongresu USA vyzval minulý týden americkou Ústřední zpravodajskou službu CIA, aby přezkoumala kvalitu svých informací, které před zahájením války dávala politickým představitelům ohledně zbraní hromadného ničení v Iráku a ohledně vztahů mezi touto zemí a teroristickou sítí Al-Kájda. "Ve světle posledního vývoje v Iráku se výbor chce ujistit, že analýza předaných informací politickým představitelům specializovanými agenturami byla správná, nestranná a aktuální," vysvětlili předseda a místopředseda výboru Porter Goss z řad vládních republikánů a Jane Harmanová od opozičních demokratů.