Článek
Změnu srbské politiky vůči Rusku naznačili v minulých dnech i další vysocí představitelé země. Ministr zahraničí Ivica Dačić hovořil o možném uvalení sankcí ve středu 25. ledna. Premiérka Ana Brnabičová ve stejný den mluvila o ruské agresi a ocenila Evropskou unii jako největšího srbského investora a dárce.
Srbská opoziční Strana svobody a spravedlnosti už vyzvala parlament k sankcím vůči Rusku. Prezident Vučić k tomu ve čtvrtek uvedl, že z toho není nadšen, ale že možná nastal čas k podobnému kroku přistoupit.
„Vy říkáte, že jste pro sankce. Já nevím, možná je budeme muset zavést. Pokud tak neučiníme, budeme nadále platit vysokou cenu,“ řekl podle N1 Vučić v diskusi s opoziční poslankyní Marinikou Tepičovou.
Srbsko by mohlo být mediátorem mezi Ukrajinou a Ruskem, prohlásil Zeman
O vysoké ceně mluvil několikrát, ačkoli přesně nespecifikoval, co má na mysli. Vysvětlení ale poskytují činy srbských představitelů. V nedávném rozhovoru pro Euractiv ministr zahraničí Dačić hovořil o tom, že je pro Srbsko prioritou vstup do Evropské unie a evropské instituce tlačí na sladění sankční politiky Srbska a EU.
Vysokou cenou má Vučić na mysli zřejmě také cenu ropy a plynu. V říjnu uvedl, že v následujících dvou letech bude Srbsko za tyto komodity platit více peněz. Představilo totiž šestiletý plán investic do energetické infrastruktury, který zemi vyjde na 12 miliard eur (asi 285 miliard korun). Cílem investic je diverzifikace zdrojů, aby Bělehrad nebyl závislý jen na dodávkách z Ruska.
Vučić už od anexe Krymu Ruskem v roce 2014 obhajuje srbskou neaktivitu vůči Moskvě tím, že jeho země z Ruska dováží veškerou ropu a plyn. Srbská ropná společnost NIS má v zemi dvě rafinerie, je ale majoritně vlastněná ruským gigantem Gazprom.
Krym je ukrajinský, řekl srbský prezident Vučić. S Putinem už prý měsíce nemluvil
