Článek
Von Hagens pocházel z polské Poznani, kde se narodil pod jménem Gunther Liebchen, později přijal jméno své první manželky. V roce 1965 zahájil studia medicíny na lékařské fakultě univerzity v Jeně. Po konfliktu s komunistickými úřady a pokusu o útěk na Západ skončil ve vězení, odkud ho vykoupila jako politického vězně Spolková republika. Studia dokončil na univerzitě v Heidelbergu, kde také působil.
Vynalezl metodu zvanou plastinace, při které se voda a tuk v tkáních těl nahrazuje silikonem a epoxidovou pryskyřicí. Od 70. let se věnoval pouze plastinaci a v 90. letech založil firmu Institut pro plastinaci. Své exponáty vystavoval na výstavách po celém světě.
V Česku se poprvé představil v roce 2007 a expozice měla název Bodies. Návštěvníci mohli vidět nejen lidská těla, ale i zvířecí, píše web Focus.
Jeden z exponátů na výstavě s názvem Tělo v pohybu
Výstavy se neobešly bez kontroverzí. Kritici mu vyčítali, že porušuje lidskou důstojnost, zpochybňovali i původ preparovaných těl. Von Hagens vždy tvrdil, že těla pocházejí od dárců, kteří s jejich využitím po smrti souhlasili. K velkým odpůrcům von Hagensových výstav patřily v řadě zemí církve.
Ve východoněmeckém Gubenu funguje od roku 2006 Plastinarium, stálé muzeum konzervovaných těl. Návštěvníci si mohou nejen prohlédnout exponáty, ale v dílně sledovat výrobní proces.
Lidské plastináty pocházejí od dárců, kteří se během svého života rozhodli, že jejich těla by měla být po smrti dostupná vědě. Například v roce 2017 bylo podle Institutu plastinace do programu dárců těl registrováno přibližně 16 680 lidí. Na celosvětovou koncepci výstav dohlíží Hagenova druhá manželka Angelina Whalleyová.
Deník Berliner Zeitung napsal, že sám Gunther von Hagens se před svou smrtí rozhodl stát se plastinátem. Jeho rodina mu toto přání splní. Zatím není jasné, zda bude jeho tělo vystaveno na veřejnosti.
