Zemřel Lionel Jospin

Jospin se narodil v roce 1937 poblíž Paříže. Zpočátku to vůbec nevypadalo na to, že by se vrhl na politickou dráhu. Po studiích jazyků se vydal do diplomacie. Tam poznal Pierra Joxe, věrného příznivce Françoise Mitterranda, a začal se pohybovat v socialistické straně. Oficiálně do ní vstoupil až v roce 1971.

Jeho kariéra v rámci strany byla raketová. Stal se prvním tajemníkem Socialistické strany v letech 1981 až 1988, později byl za ni zvolen do Evropského parlamentu. Po celé sedmileté období byl Mitterrandovou šedou eminencí. Od roku 1988 až do roku 1992 zastával Jospin post ministra školství. Studenti mu dali přezdívku Jospinator. Symbolizoval klidnou přísnost, která byla opakem narcismu, jímž se často vyznačovala politická elita té doby.

V roce 1995 kandidoval na úřad prezidenta. V prvním kole překvapivě porazil všechny kandidáty včetně Jacquesa Chiraca. Ve druhém kole už mu však podlehl, přesto si na politické scéně vybudoval pozici prezidentského kandidáta.

V roce 1997 stanul v čele pluralitní levicové většiny sdružující socialisty, komunisty a zelené, která překvapivě zvítězila v parlamentních volbách vyvolaných rozpuštěním Národního shromáždění prezidentem Chirakem. Ihned po nástupu do premiérského úřadu v roce 1997 zahájil Jospin reformy, které mají dopad na francouzskou ekonomiku do dnešních dnů.

Je to především 35hodinový pracovní týden. Jeho vládě se podařilo prosadit přísnější pravidla pro propouštění zaměstnanců či univerzální zdravotní pojištění. Prosadil také PACS (Pacte civil de solidarité), formu registrovaného partnerství uzavíraného mezi dvěma zletilými osobami (různého i stejného pohlaví) za účelem uspořádání společného života. Jospin se pokusil ukončit desetiletí separatistického násilí na ostrově Korsika. V červnu 1999 byl na vrcholu oblíbenosti a jeho popularita přesahovala ve všech průzkumech 60 procent.

V roce 2002 kandidoval na prezidenta podruhé, ale utrpěl šokující porážku. V prvním kole skončil až na třetím místě. Do druhého kola namísto něj postoupil ultrapravicový nacionalista Jean-Marie Le Pen. Toho poté v druhém kole přesvědčivě porazil dosavadní prezident Chirac. Jospin se stáhl z veřejného života.

Po období mlčení v roce 2007 zvažoval prezidentskou kandidaturu proti Nicolasi Sarkozymu, ale nakonec zůstal stranou. V roce 2012 se zapojil do kampaně Françoise Hollanda. I poté se pravidelně angažoval ve francouzském politickém životě. Mimo jiné byl také jmenován členem Ústavní rady, což je nejvyšší instituce soudní moci ve Francii.

Jeho socialismus nebyl nikdy ortodoxní a privatizace státních podniků pokračovala i za jeho vlády. Hlásal „rovnováhu mezi státem a trhem“ nebo že je „třeba smířit sociální spravedlnost a ekonomickou účinnost“. Oblibu mu zajistilo i to, že byl po celou svou kariéru bezúhonný a vyhnula se mu i obvinění z korupce, jež jsou jinak již desetiletí výraznou součástí francouzského politického života.