Článek
Uvedl to list The Financial Times s tím, že tento krok zvažují Německo, Francie a některé další země. Moc by se měla vrátit Evropské komisi a jednotlivým státům.
„Je jasné, že (ESVČ) nefunguje, jak by v dnešním světě měla,“ řekl listu jeden z představitelů EU blízký komisi. „Problém je strukturální, a tak je potřeba strukturu přestavět,“ dodal.
„Jednotlivé země chtějí efektivní způsob, jak navenek jednat jednotně,“ uvedl další z představitelů EU obeznámený s otázkou. Podle něj hrozí, že se ESVČ rozpadne.
Zástupci několika zemí řekli soukromě listu, že oblasti činností ESVČ, Evropské komise a ministerstev zahraničí jednotlivých zemí se příliš překrývají a existuje mezi nimi jen malá koordinace.
Jedním z nápadů, který předložila Paříž, je omezit nezávislost nejvyšší unijní diplomatky, která by už neměla pod sebou 140 delegací.
Kompetenční spory
Situace se vyhrotila poté, co Kallasová na téma vztahů mezi EU a Čínou vyjadřovala své vlastní názory a přicházela s návrhy, které jednotlivé členské země ještě neschválily.
ESVČ v čele s Kallasovou a Evropská komise s Ursulou von der Leyenovou se navíc střetávají v tom, kdo má větší roli v zahraničněpolitických otázkách. Předsedkyně Evropské komise, která byla dříve německou ministryní obrany, totiž zřídila samostatný geopolitický odbor a jmenovala prvního komisaře EU pro obranu. Obvykle se ujímala vedení při reakci na ruskou agresivní válku na Ukrajině. Zvažovala také zřízení útvaru pro sdílení zpravodajských informací, přičemž podobný existuje už v ESVČ.
Evropská služba pro vnější činnost byla vytvořena před 16 lety a její provoz vyjde na miliardu eur ročně. Přesun pravomocí by mohl vést k úsporám, protože by se snížil počet zaměstnanců, uvedli úředníci. Vypracování sankčních seznamů a návrhů vojenských misí by mohlo být přesunuto na Evropskou radu, zatímco každodenní diplomacii by měla na starosti komise.
Zastánci změn se domnívají, že by je šlo provést bez změny Smlouvy o EU.
O restrukturalizaci přitom uvažuje i sama ESVČ.
