Článek
Právnická firma Höcker jménem vedení strany AfD požaduje, aby se úřad „zdržel klasifikace a označování strany za prokazatelně pravicově extremistickou a aby ji kontrarozvědka přestala sledovat a hodnotit její aktivity“. Dokud nebude vynesen rozsudek, chce toho AfD dosáhnout předběžným opatřením. Strana v žalobě hrozí pokutou až do výše 10 tisíc eur za každý případ sledování či hodnocení její aktivity, píše deník Bild.
AfD už minulý týden vyzvala úřad, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby.
BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země.
Dosud byly za prokazatelně pravicově extremistické považovány jen tři zemské organizace strany - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí BfV za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii.
Politici stran budoucí německé vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - se podle dosavadních vyjádření neshodují, zda by měli nyní usilovat o zákaz AfD. Podle některých by to stranu jen posílilo a pomohlo jí udržovat obraz mučedníka. Někteří politici navrhují, aby se pozornost nyní zaměřila na úředníky, kteří jsou členy AfD. Úředníci totiž skládají v Německu přísahu, že budou věrni ústavě, jejich členství v prokazatelně pravicově extremistické straně by ale mohlo být s touto přísahou v rozporu.
AfD vznikla v roce 2013, původně jako projekt kritický k evropské integraci a společné evropské měně. Postupně se radikalizovala a body získala především na kritice německé migrační politiky. V únorových předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Podle posledních průzkumů její podpora po volbách ještě vzrostla, a to na 24 až 26 procent. Případné nové volby by tak mohla i vyhrát.
