Článek
Vzhledem k „extremistickému charakteru celé strany, která nerespektuje lidskou důstojnost“, Úřad pro ochranu ústavy klasifikuje celou AfD jako jednoznačně pravicově extremistickou. Dosud byla AfD klasifikována jako „podezřelá z pravicového extremismu“, píše web týdeníku Focus.
Vedení AfD, partajní prohlášení a postoje straníků porušují zásadu lidské důstojnosti, tvrdí náměstci ředitele BfV Sinan Selen a Silke Willemsová.
Podle nich „AfD například nepovažuje Němce s migračním původem z muslimských zemí za rovnocenné německé občany“, tvrdí kontrarozvědka. Cílem AfD je podle úřadu vyloučit určité skupiny obyvatelstva z rovné účasti ve společnosti.
„AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny, a jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ okomentovala dosluhující sociálnědemokratická ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí kontrarozvědky. Dodala, že etnické postoje AfD se odráží v rasistických prohlášeních, zejména pak na adresu přistěhovalců a muslimů.
Úřad může stranu po tomto verdiktu mnohem důkladněji sledovat. Povoleni jsou informátoři, natáčení a pořizování zvukových záznamů a podobně. Zveřejnění šetření včetně znaleckých posudků se neplánuje, oznámila kontrarozvědka.
AfD rozhodnutí BfV důrazně odmítla jako „politicky motivované“. „Je to vážná rána pro německou demokracii,“ uvedli v tiskovém prohlášení spolupředsedové strany Alice Weidelová a Tino Chrupalla s tím, že se AfD bude soudně bránit.
Čtyři dny do předání moci
Poukázali také na to, že oznámení přišlo v době, kdy vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze zbývají čtyři dny do předání moci a kdy civilní kontrarozvědka momentálně nemá šéfa.
Sám Scholz byl ve svém komentáři zdrženlivější než Faeserová, když řekl, že případné postavení AfD mimo zákon by se nemělo uspěchat. Při pátečním projevu v Hannoveru kritizoval krajně pravicový populismus a vyzval k „respektu jako protijedu“.
Současně se vyslovil pro opatrnost ohledně dalších důsledků pro AfD. Vyžaduje to podle něj „další diskusi“. „Tyto věci je třeba velmi pečlivě zvážit, jsem proti ukvapenému zákazu,“ řekl Scholz.
AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou a její preference stále rostou. Z nejnovějšího průzkumu vyplývá, že od předčasných voleb, které se v Německu konaly 23. února, strana opět posílila a s 25 procenty se dostala na první místo v pomyslném žebříčku. Konzervativní blok CDU/CSU se o tři procentní body propadl na 24 procent.
