Článek
Zájem o něj je pochopitelný, jde o stroj kategorie AEW&C (vzdušná včasná výstraha a řízení) s radarem včasné výstrahy ve verzi Erieye ER typu AESA s elektronickým vychylováním paprsku, který nese nad trupem a který je naprosto klíčový pro obranu vzdušného prostoru a vedení vzdušných bojů.
Nejde o obvyklou otáčející se čočku jako na strojích AWACS E-3 Sentry nebo Berijev A-50, je to plochá deska přimontovaná pomocí několika trubek. Nepokrývá celých 360 stupňů, ale jen 270 stupňů, protože vyzařuje do boku. Další elektronika je v boulích pod trupem. Kvůli ní jsou namontovány na výškovce další plošky zajišťující stabilitu.
Letoun včasné výstrahy Saab Global Eye
Radar se osvědčil
Své kvality radary Erieye prokázaly už v nedávných vzdušných bojích mezi Ruskem a Ukrajinou i mezi Indií a Pákistánem. Nad Ukrajinou zřejmě navedl dvě ukrajinské stíhačky F-16 na nejmodernější ruský Suchoj Su-35, které na něj za hranicí viditelnosti vypálily střely vzduch-vzduch.
Nasazen byl i v květnových bojích mezi Indií a Pákistánem. Indie tehdy podnikla útok na Pákistán jako odvetu za teroristický útok v Kašmíru. Pákistánu způsobila škody, ale sama přišla o nějaké letouny, i když ne o pět, jak tvrdí Pákistánci. Nejméně jeden však ztracen byl. A je možné, že šlo o nejmodernější stroj v indické výzbroji, francouzský rafale. Pákistánského pilota čínské stíhačky JF-17, který pomocí čínské rakety PL-15 sestřelil indický stroj, mohl na cíl navést právě Saab 340.
Jaký význam tyto letouny mají, potvrzuje skutečnost, že indická střela s plochou dráhou letu Brahmos zasáhla hangár, kde byly saaby, a jeden možná zničila. Další možná sestřelila ruská raketa systému protivzdušné obrany S400, tvrdí indicko-kanadský server EurAsian Times. Šlo přitom o předchozí verzi švédského letounu včasné výstrahy, která létala mnohem pomaleji a měla dosah radaru jen asi 400 km, zatímco u nové se má pohybovat podle výšky letu mezi 450 a 550 km.
Ve stroji Global Eye je zabudován námořní sledovací radar se syntetickou aperturou Seaspray 7500R od italské zbrojovky Leonardo.
Letoun včasné výstrahy Saab Global Eye
Stroj je také vybaven množstvím prostředků radioelektronického boje včetně rušicích. Senzory zjišťují, jestli nebyl zachycen radarem nebo laserem, a má vestavěné prostředky pro zabezpečenou komunikaci.
Utajené technologie
O významu podobných nenápadných strojů svědčí ještě jeden fakt. Zatímco do kabiny francouzských rafalů včetně jednoho v indických barvách, kde stálo, že je prověřen v boji, protože se střetl na dálku s pákistánskými letouny, bylo možno nahlédnout, ale dostat se na palubu saabu nešlo. Bylo to jen pro zvané, především pro potenciální zákazníky. Na pařížském aerosalonu si dva tyto stroje objednalo francouzské letectvo a Saab současně uzavřel kontrakt s firmou Sabena na údržbu těchto letadel.
Saab tyto stroje nabízí i Kanadě, protože Bombardier je kanadská firma.
Své pokročilé senzory Saab zabuduje i do dronů. Uzavřel smlouvu o strategické spolupráci s americkým výrobcem velkých dronů MQ-9B Sky/Sea Guardian, do kterých by se měla integrovat elektronika od Saabu.
Francouzský Dassault Rafale indického letectva s výzbrojí na pařížském aerosalonu v Le Bourget
USA podobné stroje už nechtějí
Spojené státy mají větší obdobu tohoto stroje, E-7 Wedgetail, který má také radar vyzařující do stran a měl by nahradit stárnoucí stroje E-3 s rotujícím radarem nad trupem. Americké letectvo si chce pořídit 26 strojů E-7, které využívají draků Boeingů 737 a elektroniky od firmy Northrop-Grumman a ve výzbroji je má Británie, Austrálie, Turecko a Jižní Korea. Americký ministr obrany Pete Hegseth chce objednávku zrušit nebo alespoň omezit s tím, že elektronický průzkum se bude provádět z kosmu. Za první dva dodané v roce 2028 by Pentagon zaplatil 2,6 miliardy dolarů.
Tyto škrty jsou kritizovány, protože současné vzdušné boje potvrzují výhody podobných letadel a další udržování E-3 je problematické a nákladné. Podle Forbesu by to do půlky třicátých let vyšlo na 10 miliard dolarů. Rozhodnutí nepořídit si E-7 by mohlo být strategickou chybou, uvedl časopis Forbes.
Saab těží z toho, že ne všechny země mají vhodné satelity a navíc vývoz jeho strojů se nemusí řídit tolika omezeními jako export E-7, protože nestojí na klíčových součástkách z USA.
