Článek
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Premiérky: Švédsko a Finsko se ještě nerozhodly ohledně přihlášky do NATO
O bezjaderném Baltu už nemůže být řeč
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o "bezjaderném" Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,” řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Další rozšiřování NATO nepřispěje k bezpečnosti v Evropě, varoval Peskov
„Až do dnešního dne Rusko taková opatření nepřijalo a ani se k tomu nechystalo,” řekl Medveděv. „Pokud nás k tomu dotlačíte, tak dobře... vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl,” dodal.
Ruské hrozby o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře, včetně jaderných zbraní, nejsou ničím novým, reagovala na Medveděvova slova litevská premiérka Ingrid Šimonytéová. „To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu,” prohlásila.