Článek
„Řečené ale neznamená, že volby byly ideální. Samozřejmě, že ne. Je pro to nemálo důkazů,” řekl Lavrov na stanici Rossija 1 v pořadu 60 minut a pokračoval: „To přiznalo i běloruské vedení, které se pokouší zahájit dialog s občany, kteří protestují proti tomu, co považují za porušení svých práv.“
Běloruská opozice ustavila radu pro předání moci. Je v ní nositelka Nobelovy ceny
Běloruské vedení přitom počítá, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který získal podle volební komise 80 procent hlasů, bude opět stát v čele země, jen zatím není jasné, kdy se tak stane. „Konkrétní datum určí organizátoři, inaugurace se odehraje nejpozději do dvou měsíců,” řekl ruské agentuře TASS nejmenovaný člen volební komise. Podle něj se bude postupovat podle zaběhnuté praxe, kdy se vítěz prezidentských voleb ujme úřadu měsíc od vyhlášení konečných výsledků.
V Grodnu na západě země ale místní úřady požadavkům demonstrantů opatrně vycházejí vstříc. Tamní radnice na svých internetových stránkách vyvěsila desetibodový text s názvem "Odpověď na stížnosti veřejnosti", v němž podle agentury DPA stojí, že demonstrace budou napříště povoleny a postihů se údajně nemusí obávat ti pracovníci, kteří vstoupí do stávky. Vzniknout má rovněž nová rada, do níž kromě zástupců města budou moci zasednout také představitelé občanské společnosti.
Běloruská policie naopak podle ČTK rozehnala demonstraci stávkujících dělníků z Minského traktorového závodu MTZ, přičemž dva lidi zatkla. Obsadila rovněž budovu státního divadla v hlavním městě, které se stalo jedním z ohnisek protestů poté, co byl jeho ředitel propuštěn za veřejnou podporu demonstrací.
Podle Lavrova jde o geopolitiku
Lavrov dal najevo znepokojení nad vývojem událostí v Bělorusku a nad tím, že se do něj zasahuje ze zahraničí: „Obáváme se pokusů využít vnitřních potíží, s nimiž se nyní potýká Bělorusko, běloruský lid i vedení, k vměšování do těchto událostí a procesů zvenčí. Nejde jen o vměšování, ale o snahu zavést pro Bělorusy pořádky, které považují vnější hráči za výhodné pro sebe.“
Evropská unie neuznává výsledky běloruských voleb, oznámila Merkelová
Lavrov také komentoval prohlášení několika zemí EU k vývoji v Bělorusku: „To, co nyní slyšíme z evropských hlavních měst, zejména z pobaltských a z Polska a europarlamentu, se neříká kvůli Alexandru Lukašenkovi, lidským právům a demokracii. Je to všechno o geopolitice.“ Podle něj jde o snahu západních partnerů zavádět na kontinentu i ve světě svá pravidla. „Nikdo neskrývá, že hovoříme o boji v postsovětském prostoru. Viděli jsme tento boj i v předchozím vývoji situace po konci Sovětského svazu. Posledním příkladem je samozřejmě Ukrajina.“
Kreml dává od Běloruska ruce pryč, vojáky nepošle
Lavrov si stěžoval, že Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (OSIHR) při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poukazuje na porušování pravidel při volbách běloruského prezidenta na základě zpráv na internetu, ale sám nevybral pozorovatele, které by do země poslal, i když měl pozvání. Zmínil rozdílný přístup k různým zemím, kdy se někdy někam pošle 800 lidí a jinam dvanáct nebo také žádný. Upozornil přitom na nerovnost v Lotyšsku a Estonsku, kdy je statisícům obyvatel ruského původu upíráno právo volit, protože mají statut „neobčana“. Jde o to, že nesplnili požadavky na získání občanství, nesložili zkoušku ze státního jazyka.