Hlavní obsah

Ve Varšavě je 200 tisíc ukrajinských běženců, říká starosta. Podle vlády uprchlická krize skončila

28. 9. 2022, 10:33

Na Polsko dopadla uprchlická krize vyvolaná ruským útokem na Ukrajinu nejvíce. V metropoli stále zůstává dvě stě tisíc uprchlíků, řekl v pondělí Novinkám varšavský primátor Rafal Trzaskowski, který se účastnil konference Prague Summit of Cities. Podle jeho názoru je nutná celoevropská pomoc, neboť polská vláda tvrdí, že uprchlická krize skončila, a přestala vyplácet podpory.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Starosta Varšavy Rafal Trzaskowski v Praze

Článek

Varšava je jedním z míst, kam mířili uprchlíci z Ukrajiny nejčastěji. Jak zvládáte jejich příliv vzhledem k tomu, že válka ještě nekončí?

Na začátku války jsme přijali 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, což je neuvěřitelné číslo. Během středomořské krize jsme měli 300 tisíc lidí přicházejících do Evropy a nyní se jednalo o 300 tisíc lidí směřujících do jednoho města. Nyní máme kolem 200 tisíc uprchlíků, kteří jsou s běžnými lidmi v jejich domovech. Je to výzva pro budoucnost, protože jsme jim garantovali status občana.

V Polsku můžete vidět širokou vlnu solidarity, ale stejně jako v České republice se jednalo především o občanskou iniciativu od nevládních organizací. Spíše než centrální vláda se zapojily místní samosprávy

Je tu problém se zajištěním zdravotní péče, vzdělávání a veřejně dostupných služeb pro tolik lidí. Děláme, co můžeme. Pomůžeme, jak dlouho bude potřeba, ale samozřejmě potřebujeme podporu z Evropské unie, od přátel z Evropy, a proto o tom potřebujeme mluvit. Potřebujeme vytvořit určitý tlak na evropské instituce.

Máte nějaký program pro uprchlíky a lidi, kteří jim pomáhají?

Vláda zavedla program s podporou Evropské unie, kdy bylo poskytnuto 10 eur denně každému, kdo poskytl uprchlíkům domov. Naneštěstí tento program končí, a otázkou je, co se bude dít dál. V Polsku můžete vidět širokou vlnu solidarity, ale stejně jako v České republice se jednalo především o občanskou iniciativu od nevládních organizací.

Musíme být aktivnější, navštěvovat obyvatele jihovýchodní části, mluvit s nimi a snažit se je přesvědčit, že máme lepší vize budoucnosti Polska než současná vládní strana, což není snadné

Spíše než centrální vláda se zapojily místní samosprávy. Je to zátěž, přesunulo se na nás hodně zodpovědnosti a my se s tím musíme vypořádat, byť to není lehké.

Jak dlouho může vydržet pomoc ze strany obyvatel, když se válka prodlužuje a přichází energetická krize a inflace?

Máte naprostou pravdu, a proto si děláme starosti. Nyní každý chápe, že je potřeba pomáhat našim ukrajinským přátelům, ale se stoupajícími cenami energií a potravin a s inflací to bude mnohem obtížnější. Proto potřebuje evropskou a národní strategii, jak se s tím vypořádat. Zatím vidíme hodně improvizace, ale na improvizaci už není prostor.

Zelenskyj: Ukrajina bude bránit své lidi, kteří žijí na okupovaných územích

Válka na Ukrajině

Kdyby při dvou stech tisících uprchlících ve městě jen deset procent obyvatel z těch, kteří je ubytovávají, řeklo, že už je nemůže mít dál u sebe v bytě, budeme mít na ulici dvacet tisíc lidí. Je to velmi složité, a proto potřebujeme podporu ze strany Evropské unie.

Myslíte, že dostáváte dostatečnou podporu ze strany vlády, když vy reprezentujete opozici z Občanské platformy (PO), která nemá dobré vztahy s vládnoucím Právem a spravedlností (PiS) ?

To je velký problém, protože ve chvíli, kdy potřebujeme podporu, nám centrální vláda naopak bere peníze. Byl přijat nový daňový zákon, kde přijdeme o půl miliardy eur z našich daní ročně. To vytváří velký problém, a proto o tom nahlas mluvíme. Navíc premiér Mateusz Morawiecki řekl, že uprchlická krize skončila. Samozřejmě, že to tak není, a proto musíme dát hlavy dohromady a dosáhnout toho, aby se peníze z daní vrátily městům.

Je Polsko skutečně politicky rozdělené na liberálnější severozápad a konzervativní jihovýchod, jak to vyplývá z mapy vojvodství, kde vládne PiS a kde PO?

Ve většině evropských zemí jsou venkovské oblasti konzervativnější. Samozřejmě to přináší také větší zodpovědnost pro nás jako pro opoziční stranu. Musíme být aktivnější, navštěvovat obyvatele jihovýchodní části, mluvit s nimi a snažit se je přesvědčit, že máme lepší vize budoucnosti Polska než současná vládní strana, což není snadné. Je pravdou, že opozice vítězí ve městech, velkých i menších, ale je mnohem slabší ve venkovských oblastech. Je to dáno i historicky a roli v tom hraje katolická církev.

Proč jste založil uskupení Wspólna Polska, když jste členem Občanské platformy?

Nejsem úplně přesvědčený, že by se nám podařilo vyhrát příští volby jen s politickou stranou. Politické strany jsou naprosto zásadní a já jsem členem Občanské platformy, ale myslím si, že to nestačí. Koalice místních samospráv Ano pro Polsko se transformovala do uskupení Wspólna Polska, protože tu je několik místních koalic a my jsme vytvořili jednu zastřešující, která sdružuje místní starosty. Většina je jich nezávislých, protože chceme mít podporu lokálních politiků. Není to konkurence politické straně, ale jedná se o něco navíc, co má za cíl pomoct nám integrovat všechny nezávislé kandidáty. Na jihovýchodě Polska je mnohem jednodušší oslovit lidi prostřednictvím místních starostů a politiků.

Z médií se často zdá, že hlavními problémy Polska je otázka potratů a LGBT komunity. Jak velkou roli hrají skutečně tato témata v Polsku?

Pro nás je nejdůležitější stav ekonomiky, inflace, rostoucí ceny energií, nezávislost na Rusku, otázky bydlení, nezaměstnanosti, šance pro mladé lidi se zapojit a mít lepší budoucnost. Jako starosta ale chci pomoct všem lidem, na které se útočí. Pokud pomůžu minoritám, invalidům, komunitě LGBT, učitelům, tak kvůli tomu, že jsou pod nátlakem vlády.

První vlna byla překvapením pro všechny, u ní neútočím na vládu, chápu, že na ni nikdo nebyl připraven, ale u druhé, třetí, čtvrté, páté je to problém

Propaganda PiS nás chce vykreslit, jako že bojujeme jen za potraty a otázky LGBT, i když tyto oblasti jsou velice důležité, protože vláda PiS přijala středověký potratový zákon. Práva žen jsou pro nás samozřejmě klíčová, ale je mnoho dalších oblastí, které jsou pro lidi důležité. Pokud nyní mluvíte s lidmi na ulici, nejčastěji zmiňují inflaci, válku, zvyšující se ceny energií a základních potravin – a my potřebujeme nejdříve vyřešit tyto věci.

Sám jste prodělal reinfekci covidem. Jak se připravuje Varšava na případnou podzimní vlnu? Nepodceňuje Polsko covid?

Ptáte se na důležitou věc, protože cokoli co nyní děláme – ať už se to týká covidu, nebo ukrajinské krize, migrace, nebo energetická krize – tak to nejsou témata pro místní samosprávu, mělo by to být řízeno vládou. Vláda však nebyla na covid připravená, většina zodpovědnosti spadla na nás. Premiér Morawiecki už pětkrát řekl, že je covidová krize u konce.

První vlna byla překvapením pro všechny, u ní neútočím na vládu. Chápu, že na ni nikdo nebyl připraven, ale u druhé, třetí, čtvrté, páté je to problém. A problémem taky bylo, že kabinet neměl strategii. Jako starosta jsem odpovědný za 11 nemocnic. Zpočátku prohlásili, že jedna z nich bude čistě covidová. Tak jsme ji připravili. Následně během víkendu změnili názor a prohlásili, že v pondělí musí být ve všech jedenácti nemocnicích covidové oddělení. To byl naprostý chaos a absence připravenosti.

Takže nyní se připravujeme. Musíme mít připravené nemocnice, ale stále je to hlavně úloha vlády. Já nemám k dispozici nástroje, které by mi pomohly předpovědět situaci, to má vláda. Ta má výzkumná střediska, lékaře, data, predikce.

Reklama

Výběr článků