Článek
Moskva za „základní příčiny“ války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu. Kreml bez bližších podrobností hovoří také o potřebě „denacifikace“ Ukrajiny.
„Jsme připraveni na diskuse, na obnovení istanbulských jednání; jsme připraveni na možné kompromisy, na diskusi o nich,“ prohlásil ale podle stanice CNN Medinskij s odkazem na poslední známá přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v Istanbulu na jaře roku 2022.
Tato jednání zkrachovala poté, co Rusko požadovalo to, co pozorovatelé označili za kapitulaci Ukrajiny.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov
Novináři čekající na Medinského před budovou ruského konzulátu volali otázky, odpovědí se však nedočkali. Francouzský redaktor se podle agentury Nexta Medinského zeptal: „Váš prezident se bojí přijet?“ V tu chvíli ale Medinskij prostor opustil.
Vladimir Medinskij na tiskové konferenci v Istanbulu
Ruská delegace se po Medinského prohlášení podle webu gazeta.ru z ruského konzulátu v Istanbulu odebrala do paláce, kde se jednání mají konat.
Šéfa delegace tam doprovodili náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, náčelník Hlavního zpravodajského oddělení Generálního štábu ruských ozbrojených sil Igor Kosťukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.
Ukrajinci se vydali z Ankary do Istanbulu
Do Istanbulu už z Ankary míří ukrajinští vyjednavači, které vede ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který k osobní schůzce vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, se rozhovorů nezúčastní poté, co vyšlo najevo, že Putin do Turecka nepřijede.
Zatím ale není jasné, kdy jednání ukrajinského a ruského týmu začne, agentura TASS dokonce spekulovala, že bylo mohlo být odloženo na pátek.
