Článek
V novém pasu se podle Blaszczaka místo vilniuské brány objeví nápis z hrobky Marie Pilsudské na vilniuském hřbitově, kde bylo pochováno i srdce jejího syna, polského vojevůdce, bojovníka za nezávislost Polska a bojovníka proti bolševikům, ale také pučisty Józefa Pilsudského. Lvovskou hřbitovní kapli nahradí zobrazení postavy Antoniho Petrykiewicze, který byl posmrtně jako třináctiletý chlapec vyznamenán nejvyšším vojenským řádem za obranu Lvova.
Ukrajina protestovala proti tomu, aby v nových polských pasech byla vyobrazena kaple polských vojáků padlých v boji s Ukrajinci, která je na hřbitově v západoukrajinském Lvově. Polského velvyslance si kvůli tomu pozvalo kyjevské ministerstvo zahraničí, podle něhož Ukrajina považuje vyobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Po rozpadu rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny, včetně Lvova, připadly Polsku. Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.
Nespokojenost v litevském Vilniusu
Ukrajinské úřady jen neochotně po rozpadu SSSR připustily obnovu hřbitova, který byl v sovětské éře zlikvidován. Dlouhodobé neshody se podařilo zmírnit až v roce 2005 díky podpoře, kterou polské úřady poskytovaly tehdejší prozápadní „oranžové revoluci” na Ukrajině. Dodnes ale Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za „osvoboditele” Lvova.
Nespokojenost zavládla také v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu měla být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek. Nynější hlavní město nezávislé Litvy bylo v období mezi světovými válkami součástí Polska a po válce metropolí sovětské Litvy.
Pasy působily, jako by se poslanci pokoušeli rozšířit své území o části, které již nejsou jeho součástí. I polští experti se podle serveru Onet.pl pozastavovali nad tím, že v polských pasech se mají objevit zobrazení míst ležících mimo současné Polsko. Upozorňovali přitom, že Poláci by jistě velice nelibě nesli, kdyby například v německých pasech byly odkazy na Vratislav a jiná místa, která před válkou bývala součástí Německa.
Nové polské pasy, k jejichž ztvárnění přizvalo ministerstvo vnitra veřejnost, mají být vydány příští rok, ke 100. výročí opětovného získání nezávislosti.
