Článek
„Výstava je věnována historii polské rusofobie, tedy nenávisti polské elity v různých historických obdobích vůči Rusku a ruskému lidu, a tomu, jak se tato nenávist projevovala v konkrétních činech. Konkrétně v záboru ruského území a vyhlazování ruského, běloruského a maloruského národa (Malorusko je historický termín zahrnující zhruba území dnešní Ukrajiny - pozn. red.),“ cituje web RVIO Michaila Mjagkova, který je „vědeckým ředitelem“ spolku.
„Cílem výstavy je připomenout nejdůležitější ponaučení z dějin ve vztazích mezi Ruskem a Polskem,“ dodal.
Zvláštní část výstavy je přitom věnována „rusofobii v moderním Polsku“, která se zaměřuje na to, jak Varšava podporuje Ukrajinu čelící ruské invazi či na odstraňování pomníků upomínajících na sovětskou armádu.
Anotace na webu RVIO přitom nijak nezmiňuje samotný Katyňský masakr, ačkoliv v areálu památníku, kde se výstava koná, jsou pohřbeny více než čtyři tisíce Poláků, kteří tam byli na příkaz sovětského vedení povražděni.
Nacisté o povraždění polských zajatců informovali v dubnu 1943. Postoj Moskvy k uznání zodpovědnosti za Katyňský masakr se v čase měnil. Během sovětských dob jakýkoli podíl na krveprolití odmítala a tvrdila, že je zabili nacisté po německém útoku na Sovětský svaz v roce 1941.