V kontrolách na hranicích budeme pokračovat, řekl německý kancléř. Soudy ho nezastaví

Soud tvrdí, že není možné žadatele o azyl vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení. Takzvané dublinské dohody mimo jiné stanovily, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědn

Navzdory rozhodnutí chce Merz i nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích. „Rozhodnutí soudu může zúžit manévrovací prostor, ale prostor tu stále je. Víme, že můžeme žadatele nadále odmítat,“ řekl Merz.

„Samozřejmě to uděláme v rámci stávajícího evropského práva,“ dodal. Kontroly vysvětluje tím, “ abychom zajistili bezpečnost a pořádek v naší zemi a ochránili města a obce před zahlcením“.

Nařízení o zpřísnění režimu na hranicích vydal Dobrindt 7. května, krátce po nástupu do funkce ministra vnitra. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou měly být podle nařízení jen „zranitelné skupiny“, jako jsou děti, těhotné ženy nebo vážně nemocní.

Ministr tvrdí, že se nynější verdikt soudu týká jen jednoho konkrétního případu, a to tří Somálců, které policie zadržela 9. května ve Frankfurtu nad Odrou a vypověděla zpět do Polska, odkud přijeli vlakem, píše web Tagesschau.

Daniel Thym, expert na migraci, který působí na univerzitě v Kostnici, tvrdí, že se vláda v případě opatření na hranicích bude odvolávat na výjimku, kterou zmiňuje článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na jeho základě se mohou členské země EU odklonit od některých pravidel v zájmu udržení veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.

„Je velmi sporné, zda lze ze situace v jednotlivých obcích vyvozovat závěry o celém Německu,“ upozorňuje profesor Winfried Kluth z univerzity v Halle a pokračuje: „Je to rozhodnutí velkého významu, protože částečně porušuje nadřazenost práva Unie.“ Podle jeho názoru by takové rozhodnutí musela učinit celá spolková vláda nebo dokonce Spolkový sněm, podobně jako tomu bylo v případě rozhodnutí o epidemické situaci celostátního významu v pandemii koronaviru. To by pak také muselo být formálně sděleno sousedním státům a Evropské komisi.

Expert na migraci Gerald Knaus je k postupu vlády velmi kritický. „Německá vláda prohraje všechny případy, které se dostanou k soudu nebo až k Evropskému soudnímu dvoru. Otázkou je, jak dlouho to chce vydržet,“ řekl Knaus v podcastu časopisu Stern.

Kancléř Merz si stojí na svém, že Německo musí kontrolovat své pozemní hranice, dokud se nezlepší ochrana společné vnější hranice Evropské unie. Podle ministerstva vnitra od zavedení nového režimu na hranicích policie do 1. června odmítla vstup 2850 migrantům. Ve 179 případech podali žádost o azyl, 138 žadatelů policie přesto vypověděla. Zbylých 41 žadatelů patřilo ke zranitelným skupinám a mohlo v Německu zůstat. I ostatní byli ponecháni v sousední zemi, tedy v Polsku, Česku, Rakousku a dalších zemích.

V Česku je podle ministra vnitra Víta Rakušana počet zadržených migrantů rekordně nízký, přes zemi nevede hlavní trasa.