Článek
Německé občanství bude možné nabýt až po pěti letech a za podstatně přísnějších podmínek. Takovými jsou například znalost němčiny či zaměstnání. „Umožnit naturalizaci po třech letech pobytu byla chyba. Teď to zrušíme. Německé občanství musí být na konci integračního procesu, nikoli na začátku,“ řekl Dobrindt deníku Bild.
Takzvanou turbo naturalizaci odklepla bývalé vládní koalice pod vedením kancléře Olafa Scholze (SPD).
Podle návrhu zákona jsou tři roky příliš krátká doba „na to, aby bylo možné se začlenit do životních podmínek v Německu“. Dobrindt ospravedlňuje změnu zákona: „Zkrácená naturalizace vytvořila falešné pobídky pro nelegální migraci. To nyní měníme,“ řekl ministr vnitra.
Loni získalo v Německu občanství zhruba 200 100 cizinců, což je nejvíce od roku 2000, uvedl německý statistický úřad, podle něhož německé občanství nejčastěji získali Syřané, Turci, Iráčané, Rumuni a Afghánci.
Další předloha pozastavuje na dva roky slučování rodin běženců, kteří nezískali azyl. „Slučování rodin osob s doplňkovou ochranou se pozastaví. Doposud se k nim v Německu mohlo připojit 1000 lidí měsíčně. To skončí,“ řekl ministr vnitra. Je to podle jeho slov další „přitažlivý faktor“ pro migranty, aby si za svůj cíl zvolili Německo. „Je to další způsob, jak ukázat, že se migrační politika v Německu změnila,“ vysvětluje.
Od roku 2018 mohou být rodiny osob požívajících doplňkové ochrany „znovu sloučeny“, to znamená, že rodinní příslušníci mohou za dotyčným dorazit. Platí to pro osoby, které nemají v Německu azyl, přesto nejsou vráceny zpět do svých zemí, ať už kvůli válečnému konfliktu, nebo je to oblast prohlášená za krizovou zónu.
Spolková vláda omezila počet příchozích na maximálně 1000 měsíčně. V loňském roce obdrželo víza přibližně 12 tisíc příbuzných osob požívajících ochrany. Nyní budou existovat pouze výjimky pro případy nouze.
V roce 2023 žilo v Německu přibližně 326 tisíc osob s doplňkovou ochranou. V roce 2024 jich bylo již 351 tisíc, přičemž nejčastějšími zeměmi původu byly Sýrie a Afghánistán.
