Článek
Monzo čtrnáctiletého Daniela ubodal loni 30. dubna krátce poté, co chlapec vyšel ze svého domu na londýnském předměstí Hainault. Za to a napadení dalších tří civilistů a dvou policistů byl soudcem Joelem Bennathanem odsouzen na doživotí, přičemž za mřížemi musí před možným podmínečným propuštěním strávit nejméně čtyřicet let, informuje deník The Guardian.
Před vražedným řáděním na předměstí Londýna Monzo zabil a stáhl z kůže svou kočku pojmenovanou Wizard. Následně na místo činu dorazil dodávkou, kterou najel do další z obětí, Donata Iwuleho, jenž před ním s křikem utekl. Až poté zezadu napadl čtrnáctiletého Daniela, kterému způsobil smrtelné poranění krku.
Následně vážně poranil policistku Yasmin Mechem-Whitfieldovou, jež se ho pokusila zadržet, než vpadl do domu Henryho De Los Rios Polanii a Sindy Ariasové, kteří v době útoku, stejně jako jejich malé dítě stále spali. Na jejich dítě ovšem Monzo naštěstí nezaútočil. Nakonec ještě pořezal ruku inspektora Moloye Campbella, než jej policisté konečně zadrželi.
Monzo byl před útokem povoláním poslíček. Podle vyšetřovatelů na sociálních sítích často sledoval krajně pravicový a mizogynní obsah. Krátce před svým řáděním užil marihuanu. Sám Monzo svůj útok později přirovnal k filmu Hunger Games a tvrdil, že má alternativní osobnost, která je „profesionálním vrahem“.
„Nejhorší noční můra našich životů“
Zároveň s vynesením rozsudku vydal otec zavražděného chlapce Ebeneezer Anjorin své vůbec první veřejné vyjádření. „30. dubna 2024 asi v sedm ráno Daniel odešel do školy. Asi v 7:15 mi můj nejstarší syn sdělil, že Daniela na cestě u mého domu někdo pobodal. Vyběhl jsem z domu a přes ulici jsem u cesty viděl schoulené tělo. Nejprve mi nedošlo, že je to Daniel, ale když jsem se přiblížil, poznal jsem jeho školní sportovní úbor a viděl jsem jeho obličej,“ popsal osudné ráno Ebeneezer, který ztrátu syna označil za „nejhorší noční můru“.
„Ležel v kaluži krve a na tváři měl hlubokou ránu, která se táhla od jeho úst až k jeho krku. Nehýbal se. Hned jsem věděl, že je mrtvý, ale popadl jsem ho, volal jeho jméno a držel mu hlavu,“ pokračoval Ebeneezer.
Danielova matka domů dorazila, zrovna když se záchranáři snažili jejího syna oživit. Chlapec nakonec zemřel až v nemocnici. Daniel byl akademicky nadaný a měl rád sport a hudbu. Ebeneezer uvedl, že „bolest a utrpení“, které jeho smrt rodině přinesla, nelze popsat.
„Neuvidíme, jak se ožení nebo bude mít děti. Všechny ty normální věci, které rodiče pro své děti chtějí. Všechny tyto naděje a ambice nám krutě vytrhly zlé činy Marcuse Monza. Je to ta nejhorší noční můra našich životů. Muset projít bolestí ztráty dítěte tak krutým a barbarským způsobem. Žádná rodina by si tím neměla projít,“ uvedl Ebeneezer.
