Článek
AfD vznikla v roce 2013 původně jako strana zaměřená především na odporu k euru. Postupně se však posunula výrazně doprava a do popředí se dostala kritika migrace, euroskepticismus a nacionalismus. Za pravicově extremistickou je AfD kritizována především kvůli etnickému pojetí německého národa, protiimigrační rétorice a postojům namířeným proti muslimům.
Kritici upozorňují rovněž na relativizaci nacistické minulosti a výroky některých představitelů, které podle úřadů zpochybňují princip rovnosti lidí bez ohledu na jejich původ.
Tváře německé krajní pravice
Stranu dnes vedou spolupředsedové Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Weidelová, která je ekonomka a v roce 2025 byla kandidátkou AfD na německou kancléřku, dovedla stranu při loňských spolkových volbách k dosud rekordnímu výsledku 20,8 procenta. Nynější výsledek v Sasku-Anhaltsku je ale pro AfD vůbec nejlepší výsledek v zemských volbách od jejího vzniku.
Weidelová se narodila v roce 1979 v Severním Porýní-Vestfálsku v tehdejším Západním Německu. Vystudovala ekonomiku a podnikové řízení na Univerzitě Bayreuth. Po studiu měla pestrou kariéru v oblasti financí a poradenství. Do AfD vstoupila v roce 2013, kam jí přilákalo původní zaměření strany na odpor vůči euru.
Navzdory tomu, že AfD zastává konzervativní postoje a vyjadřuje se kriticky k právům LGBT komunity, Weidelová otevřeně žije v registrovaném partnerství se ženou, švýcarskou producentkou Sarah Bossard, se kterou vychovává dva syny. Čelí tak otázkám ohledně rozporu mezi svým osobním životem a politickými postoji strany. AfD ale považuje za garanta práv homosexuálů a spojuje svou sexuální orientaci s kritikou imigrace, zejména z muslimských zemí. Tvrdí, že současná imigrační politika zvyšuje riziko násilí vůči homosexuálům ze strany muslimských přistěhovalců, a proto je podle ní důležité omezit imigraci, aby byla zajištěna bezpečnost LGBT komunity v Německu.