Článek
„Nic nenašli, takže mi jen vzali pracovní telefony, parlamentní dokumenty a osobní úspory, které jsou plně deklarovány v mém oficiálním prohlášení o majetku. Kategoricky odmítám všechna absurdní obvinění,“ reagovala na razii Tymošenková ve středečním příspěvku na Facebooku.
Naznačila přitom, že může jít o politický boj. „Zdá se, že volby jsou mnohem blíž, než se zdálo, a někdo se rozhodl začít s odstraňováním konkurence,“ uvedla ukrajinská expremiérka.
Úřad NABU v úterý informoval, že jeho vyšetřovatelé „odhalili“ šéfa parlamentní strany, který nabízel úplatky zástupcům jiných stran výměnou za hlasy o konkrétních návrzích zákonů. Tymošenková v oficiálním oznámení jmenována nebyla, média však posléze případ spojila právě s expremiérkou, která později razii v kancelářích své partaje potvrdila.
Už koncem prosince přitom NABU oznámil, že odhalil zločineckou skupinu zahrnující zákonodárce, kteří přijímali hotovost výměnou za parlamentní hlasy.
Tvář Oranžové revoluce
Tymošenková, která byla v roce 2005 a znovu v letech 2007 až 2010 premiérkou Ukrajiny, vede stranu Batkivščina, jež má v současné době v parlamentu 25 křesel. Byla jednou z tváří takzvané Oranžové revoluce v roce 2004. Ta dosáhla opakování údajně zmanipulovaného druhého kola voleb, na základě kterého se v lednu 2005 stal prezidentem prozápadně orientovaný Viktor Juščenko.
V roce 2010 Tymošenková kandidovala na prezidentku proti proruskému Viktoru Janukovyčovi a byla poražena. Tymošenková pak byla v letech 2011 až 2014 uvězněna po sporném procesu, oficiálně kvůli vyjednání nevýhodných podmínek o dodávkách ruského zemního plynu na Ukrajinu.
Propuštěna byla během událostí Euromajdanu v roce 2014, které poté přinutily Janukovyče prchnout do Ruska, vedly k ruské anexi Krymu a znamenaly počátek vpádu ruských sil na území Ukrajiny.
Nynější stíhání Tymošenkové se děje v době rozsáhlé rekonstrukce vlády, již prezident Volodymyr Zelenskyj začal loni na podzim po vypuknutí velkého korupčního skandálu, který stál mimo jiné křeslo členů vlády i tehdejšího vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Případ se týká mimo jiné praní špinavých peněz a zpronevěry ve státní jaderné energetické společnosti Enerhoatom.