Článek
Merah nebyl jen drobný kriminálník, který měl problémy se zákonem už jako mladistvý a sám se radikalizoval a jednostranně přihlásil k Al-Káidě, jak se dosud tvrdilo. Ukázalo se, že na něj měli mnohem větší vliv muslimští radikálové, a to nejen ze salafistické skupiny v Toulouse.
Mezi zářím 2010 a únorem 2011 uskutečnil stovky mezinárodních telefonických hovorů, kdy mluvil s lidmi v Egyptě, Maroku, Keni, Kazachstánu, Saúdské Arábii, Bhútánu a Velké Británii. Některé SIM karty byly na jméno jeho matky a vyšetřovatelé naznačili, že jej rodina kryla.
Tajné služby ho vedly v evidenci od roku 2009, kdy sledovali jeho sestru Souad a bratra Abdelkhadara, kteří jsou nadále ve vazbě. Věděli i o jeho cestě do salafistické školy v Egyptě.
Kontrarozvědka selhala
V únoru 2011 upozornili francouzskou tajnou službu jejich němečtí kolegové, že se Merah vracel do Toulouse z Káhiry přes Frankfurt nad Mohanem.
Více byl sledován od března 2011, kdy byl podruhé v Afghánistánu. Kvůli této cestě nesměl Merah do USA. Při druhé návštěvě jej zadrželi afghánští vojáci, kteří jej předali americkým kolegům, a ti jej poslali zpět do rodné Francie.
List nezveřejnil, kde automechanik a drobný kriminálník získal peníze na tolik telefonátů a cest do ciziny.
O selhání kontrarozvědky se mluvilo už dříve. Podle těchto tvrzení se měla Merahovi věnovat větší pozornost.
Merah začal své řádění 11. března. Postupně zabil tři výsadkáře, židovského učitele a tři židovské děti. Policie ho zlikvidovala 22. března po 32hodinovém obléhání bytu v Toulouse, kde se skrýval.