Topolánek: Lisabonská smlouva od 1. ledna platit nebude

"Všichni ví, že smlouva od 1. 1. 2009 platit nebude," řekl po jednání Topolánek. Česko podle něj může z ratifikačního procesu odstoupit jedině tehdy, když stáhne podpis pod ní. "To neznamená, že ratifikační proces musí proběhnout letos a že nemůže být prodlužován," poznamenal. "Česká vláda určitě ten proces nebude nějak brzdit," dodal nicméně.

O smlouvě v ČR ale zatím nehlasoval Parlament. "Já určitě nebude někoho nutit, aby hlasoval pro nebo proti. Pravdou je, že kdyby k té ratifikaci docházelo teď, tak si nevsadím na na to české 'ano' ani sto korun," řekl český premiér, který loni smlouvu za ČR podepsal. ODS v koalici tradičně má největší problémy s tímto složitě dojednaným právním textem.

Podle Topolánka z jednání vyplynulo, že by Irové měli do podzimu předložit členským státům unie nástiny možných řešení současné tíživé situace.

"Po irském referendu museli všichni pochopit..., že není nějaká automatická ratifikace, že není prostě povinná ratifikace. Není možné obejít irské ne.“ (Mirek Topolánek)

Topolánek podotkl, že jedna z prvních věcí, která ho po oznámení výsledků irského referenda napadla, byla, že vyjednávání dalšího postupu s Irskem možná spadne na české předsednictví a že to bude ČR, kdo bude muset hledat řešení.

V ČR je nyní ratifikace pozastavena, neboť Ústavní soud z podnětu horní komory parlamentu zkoumá, zda je smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. Topolánek řekl, že nechce předjímat, zda bude jeho vláda pro pokračování ratifikace, pokud by soud řekl, že smlouva nepředstavuje problém.

"Česká vláda schválila lisabonskou smlouvu a já jsem ji podepsal a ten podpis nemíním stáhnout," doplnil. Zároveň poznamenal, že i on se smlouvou spojil svou politickou kariéru, protože se za ni postavil, ač je tam spousta věcí, s nimiž prý bytostně nesouhlasí.

Datum, kdy by mohla lisabonská smlouva případně vstoupit v platnost, je důležité pro české předsednictví, jež začíná 1. ledna 2009, tedy přesně v den, kdy již měla smlouva platit.

České postoje jsou teď pod lupou Nejen Irsko, ale také ČR je v centru pozornosti nynějšího summitu. Unie bedlivě sleduje také Česko a jeho postoj k další ratifikaci Dublinem odmítnuté Lisabonské smlouvy. Není to jen proto, že Praha se nepřipojila k volání po dokončení ratifikačního procesu, jako to udělali Britové, Poláci nebo Italové – Unie si dobře povšimla i slov prezidenta Václava Klause o „pohřbení“ smlouvy. A vykládá je po svém. „ČR říká, že dohoda by měla být prohlášena za mrtvou,“ píšou unijní média. Vicepremiér Alexandr Vondra takový výklad ale odmítl a trvá na tom, že to není výzva k neratifikaci Lisabonu. „Naše pozice je opatrná. Velíme k diskusi v EU i doma,“ dodává premiér Mirek Topolánek. Podobná neurčitost budí nejistotu a dohady kolem českých záměrů. Ne snad ale, že by kvůli tomu Praze něco hrozilo: po irském ne nechce nikdo další komplikace v podobě otevřeného sporu s Českem. Situace ovšem otevírá dveře pro nedůvěru.

Všechny velké státy Unie daly najevo, že i po irském referendu chtějí Lisabonskou smlouvu prosadit. „Potřebujeme ji, protože smlouva z Nice není dostatečná. Jsem přesvědčena, že řešení nalezneme,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová v německém Spolkovém sněmu.

Odmítla přitom myšlenku tzv. dvourychlostní Evropy. „Unijní smlouvy jsou přijímány jednomyslně. Jinak to nejde. Členské státy jsou pány smlouvy,“ uvedla.

O nějakém novém dokumentu nikdo jednat nechce. „Pro zahájení renegociace smlouvy není žádné odůvodnění,“ uvedl nejmenovaný francouzský diplomat.

Summit navíc začínal v poněkud jiné atmosféře než před třemi lety, kdy byla odmítnuta euroústava. Ve středu smlouvu ratifikovala Británie a dokument už podepsala královna Alžběta II. „Tato další ratifikace prokazuje, že smlouva je stále živým dokumentem,“ uvedlo Slovinsko, které předsedá Unii. Náladu summitu tedy nepoznamenává jen špatná zpráva z jindy proevropského Irska, ale i dobrý signál z tradičně euroskeptické Británie. Lze proto čekat, že většina členů EU bude trvat na udržení Lisabonu. Irsko může počítat jen s tím, že dostane čas na hledání východiska. „Je jen sedm dní po referendu. Irsku bude dán čas na rozhodnutí,“ prohlásil šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

„Další přestávku pro reflexi si už ale dovolit nemůžeme,“ dodala varovně Merkelová. Řada států by chtěla společné prohlášení, požadující, aby všichni dokončili ratifikační proces. To myšlenku však již předem odmítlo Česko. „Takový návrh nepodpoříme,“ upozornil ve čtvrtek ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rakouském listu Der Standard.

Francouzský tisk napsal, že prezident Nicolas Sarkozy chce prosazovat konání druhého referenda v Irsku. Dublin by za tím účelem mohl od Unie získat deklaraci, která by vyvracela obavy, jež vedly irské voliče k odmítnutí smlouvy. K nějakým ústupkům není zbytek Unie zatím ochotný.

Sarkozy v Bruselu dál řekl, že unie se nebude rozšiřovat, dokud se jí nepodaří současný "institucionální problém" vyřešit. Jeho slova nejsou dobrou zprávou pro Chorvatsko, které mělo být dalším státem, o nějž se EU rozšíří.