Článek
Plyny ve velrybě vznikají při jejím rozkladu a tělo silně nafukují. Silná vrstva tuku, kterou velryby mají, udržuje tělo teplé a tím se podporuje šíření bakterií, popsala bioložka Anje Gallusová pro deník Bild. Dokud se tělo neotevře, nemohou plyny unikat a mršina může explodovat.
Úřady se snaží dostat tělo z blízkosti pláže. Ostrov Anholt je hojně navštěvován turisty, navíc v Dánsku slaví letnice, který je spojen s prodlouženým víkendem a cestováním. Předpověď počasí slibuje slunečno a teplo, což riziko exploze jen zvyšuje, píše web týdeníku Focus.
„Místní lidé si velmi přejí, aby byla velryba odstraněna co nejdříve, aby nerušila turisty,“ řekla DPA Pia Langeová Christensenová, ředitelka turistické organizace Visit Aarhus, která je odpovědná i za ostrov Anholt.
Podle původního plánu se měla mršina odtáhnout do přístavu v městě Grenaa, kde se měla uskutečnit pitva, aby vědci odebrali vzorky tak, jak se to dělá v případě jiných uhynulých velryb. Pokud se ukáže, že velrybu nebude možné přesunout do přístavu, Dánové ji plánují prozkoumat na ostrově Anholt.
Ministerstvo životního prostředí německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko se mezitím snaží získat sledovací zařízení, které na zvíře připevnili zástupci soukromé iniciativy, jež se naposledy pokoušela keporkaka zachránit.
Stále není jasné, jak dlouho velryba žila po svém vypuštění zpět do moře 2. května v úžině Skagerrak mezi Dánskem, Švédskem a Norskem.
