Článek
Lotyšský parlament přijal změny migračního zákona v roce 2022. O dva roky později došlo k jeho novelizaci, na základě které dostalo zmíněných 841 ruských občanů lhůtu na podání přihlášky ke zkoušce z lotyštiny, která je nutná k udělení povolení k trvalému pobytu.
Ti, co podmínky nesplnili, nyní mají čas do 13. října, aby zemi opustili, píše stanice LSM. Tito ruští občané již dostali od Úřadu pro občanství a migraci dopisy, v němž je úřady k odchodu ze země vyzývají.
K situaci se později vyjádřilo ruské ministerstvo zahraničí.
„Je to příšerný příklad toho, co nelze nazvat jinak než neonacismem. Protože na základě národnosti, mimo jiné za účelem zastrašování lidí, kteří jsou nositeli ruského jazyka a ruské kultury, jsou přijímána opatření k vytlačování obyvatelstva z území bez jakéhokoli právního základu, v rozporu s morálkou a etickými zásadami,“ cituje ruská státní agentura TASS Zacharovovou, která tak lživě uvedla, že k tomu dojde „bez právního základu“.
Ruské občany, kteří nereagovali na výzvu lotyšské migrační služby k předložení dokumentů a zajištění svého práva na pobyt v Lotyšsku, kontrolují zástupci imigrační služby lotyšské Státní pohraniční stráže. Většinou se ruské občany bez platných dokladů nepodaří najít, protože se ukáže, že již opustili zemi. Pokud jsou však nalezeni, jsou potrestáni správním trestem a je s nimi zahájeno řízení o vyhoštění.
„Vypracováním zprávy se zahajuje vyhošťovací řízení. Osoba je buď zadržena a umístěna do detenčního centra pro zadržené cizince, nebo, pokud existují humanitární důvody, je jí umožněno zůstat ve svém domově až do skončení vyhošťovacího řízení,“ uvedl podplukovník Gatis Ruža, vedoucí služby Státní pohraniční stráže v Rize.
„Musíme totiž pochopit, že se jedná o lidi, kteří zde žijí již dlouhou dobu – několik desítek let. Tyto nemovitosti jsou jejich, takže mají podmínky, za kterých mohou zůstat ve svém místě bydliště. Informace se poté shromáždí a zašlou Úřadu pro občanství a migraci, který rozhodne, zda osoby dobrovolně odejdou, nebo budou vyhoštěny z Lotyšské republiky,“ dodal.
S Rusy, kteří podali přihlášku ke státní zkoušce, hovořili novináři lotyšského pořadu De Facto. Mluvili například se 74letým Nikolajem, který v Rize pracuje jako mechanik. Uvedl, že se lotyštinu nikdy nenaučil, protože mu vždy stačila ruština.
Nyní chodí na kurzy lotyštiny, která pro něho není jednoduchá. První zkoušku neudělal a právě absolvoval druhý pokus, s jehož výsledkem prozatím nebyl seznámen. Na otázku, co si myslí o potenciálním riziku deportace, Nikolaj odpověděl: „Nevím. Moc tomu nevěnuji pozornost. Ale myslím si, že moje děti, moje vnoučata – všichni pracují pro Lotyšsko. A já také pracuji. Proč bych měl odejít? Nevím, komu tady vadím. Nerozumím tomu.“
Ve skupině ruských občanů, v níž je i Nikolaj, je dohromady asi 2000 lidí. Tito lidé mají čas do konce září, aby zkoušku složili. Prodloužení této lhůty již není možné, píše LSM.
Kromě jazykové zkoušky podléhají všichni ruští státní příslušníci bezpečnostní prověrce.
V uplynulých dvou letech úřady identifikovaly 327 ruských občanů, kterým bylo odmítnuto povolení k pobytu, protože představovali potenciální riziko pro národní bezpečnost Lotyšska. Dalších sedm ruských občanů, kterých se změny v imigračních postupech dotkly, bylo na doporučení Státní bezpečnostní služby zařazeno na takzvanou černou listinu.
