Článek
Srbsko sice není členem EU, ale o vstupu do Unie začalo jednat už v roce 2014, díky čemuž má nárok na evropské finance určené k podpoře přijetí právních reforem nutných pro přijetí. Uvnitř Evropské komise ovšem v posledních týdnech sílí hlasy, které požadují, aby tyto finance byly Srbsku odepřeny, sdělili reportérům Politica čtyři anonymní unijní představitelé.
„Co se děje v Srbsku, nás znepokojuje čím dál tím více. Od zákonů, které podrývají nezávislost justice, po zásahy proti demonstrantům a opakované vměšování do fungování nezávislých médií,“ řekla eurokomisařka Kosová, podle které Evropská komise v současnosti vyhodnocuje, zda Srbsko podmínky potřebné pro obdržení evropských financí stále splňuje.
Justiční reformy, jež protlačil srbský prezident Aleksandar Vučić, jehož vláda dlouhodobě čelí rozsáhlým protestům, Evropská unie kritizovala již opakovaně. Srbský velvyslanec při EU Danijel Apostolović přesto uvádí, že si je jistý, že do bodu přerušení financování situace nedojde. Balkánská země se podle něj též členství v Unii stále nevzdává.
Benátská komise, poradenský orgán Rady Evropy, by měla na konci měsíce zveřejnit finální posudek srbských justičních reforem. Evropští představitelé pak uvádějí, že právě tento posudek by mohl posloužit jako podnět ke zmražení financování Bělehradu. Pokud by srbská vláda chtěla evropské finance získat zpět, podle Kosové by musela zajistit, aby „její justiční zákony odpovídaly doporučením Benátské komise“. Apostolović uvedl, že Bělehrad už avizoval, že přesně to hodlá udělat.
Další překážkou pro přijetí Srbska do EU jsou dlouhodobě jeho přátelské vztahy s Moskvou. Ty si Bělehrad udržuje i přesto, že ohrožují vztah s Unií, která je pro něj největším poskytovatelem finanční podpory. Od roku 2021 do roku 2024 Srbsko od EU prostřednictvím grantů obdrželo více než 586 milionů eur (14,3 miliardy korun). Podle srbské vlády balkánská země od Bruselu od roku 2000 v investicích a grantech celkem obdržela více než 7 miliard eur (170,6 miliard korun).
Evropským představitelům údajně v současnosti se Srbskem dochází trpělivost poté, co listopadová zpráva o pokroku balkánské země varovala, že Bělehrad naopak svůj dosavadní pokrok bere zpět. V nejvyšších patrech srbské politiky se pak podle této zprávy šíří „protievropské narativy“.