Článek
Soudce přitom zamítl žádost advokáta, aby líčení s Klimeckým bylo přerušeno, a posléze jednání odročil na úterý.
Obhájce nepřítomnost svého klienta zdůvodnil nemocí Klimeckého manželky, která prý nemůže zůstat sama, a také finančními důvody, které neupřesnil. Vzápětí vyzval soud, aby líčení, které se týká Klimeckého, zrušil úplně, případně vrátil prokuratuře k došetření. Klimecký podle něj neměl možnost se dostatečně vyjádřit ke skutkům, které mu obžaloba vytýká.
Předseda senátu Jean-Luc Bacher tyto argumenty nepřijal a přerušení procesu s Klimeckým odmítl. Podle Bachera byl Klimecký při výslechu v září 2008 informován o svých právech a využil možnosti nevypovídat. Později měl do začátku procesu dostatek času a možností se vyjádřit k obžalobě, uvedl soudce a popsal řadu pokusů švýcarských úřadů Klimeckého kontaktovat.
Koláček před zahájením pondělního projednávání případu řekl, že se na líčení těší, protože má "plnou důvěru ve švýcarské soudce". "Věřím, že soudci rozhodnou spravedlivě," řekl s tím, že se cítí nevinen. Na první část procesu nedorazil prý proto, že dostal pozvánky na dva termíny, a přišel tedy dnes. Na začátku soudu v květnu jeho advokát řekl, že důvod Koláčkovy nepřítomnosti nezná.
Koláček, Klimecký i de Groote, kteří se nedostavili na úvod procesu 13. května, byli obesláni na dnešek. Jednání v květnu pokračovalo jen s přítomnými Markem Čmejlou, Jiřím Divišem a Petrem Krausem. Soud v květnu také zastavil řízení proti Luboši Měkotovi, který v březnu zemřel.
Soud nyní řeší další procesní otázky, včetně návrhu Koláčkovy obhajoby na zařazení do soudního spisu letošních výslechů někdejšího premiéra Miloše Zemana a jeho ministrů financí a průmyslu Pavla Mertlíka a Miroslava Grégra. Zemanova vláda prodala v roce 1999 údajně za nevýhodnou cenu zbývající akcie státu v MUS firmě, kterou ovládali obžalovaní. Výslechy už byly zařazeny do spisu během první fáze procesu s Čmejlou, Krausem a Divišem.
Antonín Koláček se dostavil 10. června ve švýcarské Bellinzoně k druhé části procesu v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti,
Stejně tak Koláčkův obhájce uvedl, že ve spisech je dopis vedení MUS z dubna 1998 tehdejšímu šéfovi Fondu národního majetku Romanu Češkovi. Dopis údajně nabízel státu odkup akcií MUS, které drželi nynější obžalovaní. Dopis je jen v češtině a žádáme, aby byl ve spise jeho francouzský překlad, uvedl Koláčkův obhájce Michael Mraz. Prokurátorka na to reagovala tím, že přeložený dopis již ve spise je.
Mraz také žádal, aby byla z jednání vyřazena společnost Czech Coal Services, která se připojila k obžalobě a která je napojena na nástupnickou společnost MUS, firmu Czech Coal.
Soudce pak jednání odročil s tím, že rozhodnutí o požadavcích obhajoby oznámí v úterý ráno. Stejně tak rozhodne, zda do spisu zařadí prohlášení, které soudu předal minulý týden Jacques de Groote. Poté bude jednání tribunálu pokračovat.
| Proces je vyvrcholením šestiletého vyšetřování, které zahrnovalo kolem 60 společností ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, na Kypru, na britském ostrově Man a v dalších daňových rájích. Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným na stovce švýcarských účtů 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Český stát dlouho otálel a nakonec nevyužil lhůty, ve které se mohl k jednání připojit jako žalující strana. Švýcarská prokuratura tvrdí, že pasivní přístup české strany se změnil začátkem roku 2012. Exmanažeři MUS pak loni v červnu byli obviněni i v České republice - ze zneužívání informací v obchodním styku. |
|---|
| Kontroverzní privatizace MUS začala v roce 1993 a většina údajných trestných činů se děla podle švýcarské prokuratury od roku 1997 "nejméně" do roku 2007. |
| Obžalovaní tvrdí, že jsou nevinní. V první části procesu využili Čmejla, Diviš a Kraus práva nevypovídat. Obhájci prohlásili, že výpověď by mohla jejich klienty poškodit v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním v České republice. |
| Soud by měl obě části procesu spojit 24. června, na kdy jsou opět předvoláni Čmejla, Diviš a Kraus. Závěr líčení je plánován na 12. července. |
