Článek
„V roce 2025 nebyl odhalen ani jediný případ korupce na nejvyšších místech. To je fakt,“ prohlásil Žilinka na úterním briefingu. „Stav boje proti korupci je katastrofální. Neříkám to rád, ale experiment s novelou trestního zákona a reorganizací policie se nepovedl,“ doplnil.
Podle šéfa prokuratury klesl počet stíhaných osob v roce 2025 oproti roku 2024 o 70 procent. „To není normální trend. Takový propad musí mít vysvětlení, a tím rozhodně není, že korupce jednoduše zmizela,“ dodal. Zdůraznil, že odhalování korupce je především úkolem policejních složek, zatímco prokuratura jen aplikuje zákon tak, jak ho nastavila Národní rada.
Robert Fico si generálního prokurátora pozval, aby s ním projednal jeho postoj ke zprávě o stavu právního státu. Žilinka řekl, že premiér s ním nesouhlasil, ale on sám nehodlá své závěry měnit.
Na tiskové konferenci také kritizoval způsob, jakým vládní koalice prosazuje legislativní změny. „To, co se odehrává v parlamentu, je parodie na legislativní proces. Zásadní normy se schvalují přes noc bez připomínkového řízení. Ani my nejsme kouzelníci, abychom byli schopni reagovat hned,“ uvedl.
Sporné novely u Ústavního soudu
Na Ústavním soudu se už ocitly dvě klíčové vládní novely – o výpovědích kajícníků a o ochraně oznamovatelů. Druhou z nich soudci v Košicích zatím pozastavili. Úřad na ochranu oznamovatelů tak nadále vede Zuzana Dlugošová, která je trnem v oku vládní koalice i ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka.
Kontroverze vyvolává i nová právní úprava, která podle soudců specializovaného soudu komplikuje dokazování. Soudce Milan Cisárik ji přirovnal k „černé díře ve vesmíru“, protože znemožňuje hodnotit výpovědi klíčových svědků.
