Článek
Deník Sme přinesl informaci, že Slovenská informační služba (SIS) pod vedením Pavla Gašpara spustila novou strategii sledování médií a žurnalistů, která má za cíl identifikovat zdroje takzvaného radikalizačního obsahu ve veřejném prostoru.
Podle vedení SIS vzniká ve spolupráci s Národním bezpečnostním analytickým centrem a ministerstvem vnitra speciální metodika, která bude vyhodnocovat příspěvky na sociálních sítích i v článcích médií a označovat redaktory, redakce či veřejně známé osobnosti za ty, kdo nejvíce přispívají k radikalizaci společnosti.
„Mohu zmínit metodiku, kterou vypracováváme společně s Národním bezpečnostním analytickým centrem, ministerstvem vnitra a dalšími složkami státu, která by měla umět vypočítat radikalizační obsah právě v příspěvcích na sociálních sítích nebo v médiích,“ pochlubil se Pavol Gašpar.
Metodika, kterou nijak nevysvětlil, má sloužit k tomu, aby bylo možné „občanům řádně definovat, která z médií, kteří z těchto redaktorů, nebo které osoby na sociálních sítích mají největší potenciál radikalizovat společnost“. „Kteří zde – nazývejme to pracovně – šíří nenávist,“ řekl.
Tento postup navazuje na vyjádření vládních politiků, kteří novináře opakovaně označují za původce nenávisti a obviňují je z nepřímé souvislosti s atentátem na premiéra Roberta Fica z května 2024, byť soud takové spojení odmítl.
Slovenská realita
Kritici upozorňují, že metodika může být snadno zneužita k cílené diskreditaci nebo zastrašování svobodných médií. Konkrétně nezávislí novináři a opoziční politici poukazují na možné ohrožení demokracie i svobody slova, které jsou v Evropské unii chráněnými hodnotami.
Slovensko dlouhodobě patří ke státům s jedněmi z největších rizik pro bezpečnost novinářů. V minulosti tu byli novináři fyzicky napadeni i zavražděni, jak ukazují případy Jána Kuciaka nebo Pavla Rýpala.
Samotná SIS deklaruje, že investuje do nových analytických nástrojů a posiluje operační schopnosti v kybernetickém prostoru, včetně sledování informačních zdrojů a datový monitoring je součástí dlouhodobé strategie rozvoje až do roku 2032.

