Článek
„Levná energie z Ruska byla tajemstvím úspěchu ‚Made in Germany‘. Potřebujeme ji zpět,“ uvedla v rozhovoru pro agenturu Reuters. „Tato ztráta nás posunula o roky zpět. Přišli jsme o stovky tisíc pracovních míst. Stali jsme se závislými na Spojených státech, které nám prodávají energii za mnohem vyšší ceny.“
Před uvalením sankcí na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu v roce 2022 dodávala Moskva do Německa více než třetinu dovozu ropy a přes polovinu objemu zemního plynu. Kvůli prudkému nárůstu nákladů za energie proto německá ekonomika zpomalila, krize postihla i automobilku Volkswagen, která zvažuje zrušení až 100 tisíc míst.
AfD má v nadcházejících měsících podle Weidelové šanci vyhrát volby ve dvou spolkových zemích, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, a označila je za milníky na cestě k získání křesla spolkové kancléřky v celostátních volbách v roce 2029.
V obou spolkových zemích její strana vede v průzkumech veřejného mínění a pokud by získala většinu, zemské vlády by mohly změnit postoj k rozhodnutím spolkové vlády v Berlíně.
„Pokud zvítězíme v Sasku-Anhaltsku, pak se k nám pravděpodobně přidá i Meklenbursko-Přední Pomořansko. Dokážu si představit, že AfD usedne v kancléřském úřadu buď už při příštích volbách, nebo při těch následujících,“ podotkla Weidelová.
Vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku se obávají mainstreamové politické strany v čele s lidoveckou CDU/CSU kancléře Friedricha Merze, které by tak ztratily „ochrannou bariéru“ koalic, jejichž cílem je zabránit AfD získání moci.
Stranu v roce 2025 německá zpravodajská služba označila za extremistickou, což Weidelová odmítla. „Lidé nás popisují jako krajně pravicovou stranu. Ve skutečnosti jsme stranou pro obyčejné lidi. Pokud se dostaneme k moci, nebudeme všechno obracet naruby.“
AfD před volbami využívá proruský postoj mnoha obyvatel ve východních regionech, které do roku 1989 spadaly pod Německou demokratickou republiku, tedy vazalský stát Sovětského svazu.
„V Německu musíme dávat pozor, abychom nepropásli příležitost vrátit se na ruský trh,“ uvedl člen strany Markus Frohmaier, který se na začátku června setkal v Moskvě se šéfem ruského energetického gigantu Gazprom Alexejem Millerem a poté vyzval k znovuotevření plynovodu Nord Stream s tím, že by to trvalo jen tři měsíce, za což sklidil značnou kritiku.
