Článek
Deník Financial Times s odvoláním na generálního ředitele společnosti Micaela Johanssona napsal, že firma usiluje o rozšíření výroby v Brazílii a možná i v Kanadě či Ukrajině nebo někde v Evropě, aby zvládla vyrobit tak vysoký počet strojů, píše Kyiv Independent.
„Během války to není tak jednoduché, ale bylo by skvělé zřídit na Ukrajině alespoň továrnu pro finální montáž a testy,“ řekl Johansson. Dodávka tak vysokého počtu strojů je podle jeho slov proti současným výrobním číslům obrovský skok.
Saab v současné době prodal 60 letounů řady E Gripen do Švédska, 36 do Brazílie a čtyři do Thajska. Pobočka v Brazílii je schopna vyprodukovat 20 až 30 letadel ročně.
Zásadní překážkou dodávky strojů je podle Johanssona financování. Generální ředitel Saabu naznačil, že nedávný plán EU na využití zmrazených ruských aktiv, které by se mohly využít k financování nákupu, čelí nesouhlasu Belgie, jež drží většinu zmrazených ruských aktiv v Evropě.
„To, co se musí probrat, je finanční řešení, o kterém se nyní diskutuje na politické úrovni. Jak velké břemeno Švédsko ponese, pokud jde o financování a rizika, a kolik může být sdíleno bez zemí a kolik může být použito z hlediska ruského zkonfiskovaného majetku. To stále není stoprocentně jasné,“ řekl Johansson.
Sash Tusa, letecký a obranný analytik společnosti Agency Partners, zpochybnil, že by Saab byl schopen dodat tak velké množství stíhaček.
O přesunu JAS 39 Gripen, lehkých víceúčelových stíhaček, které společnost SAAB vyrábí, ze Švédska na Ukrajinu, se diskutuje minimálně od loňského roku. Kyjev však návrh v červenci 2024 odmítl kvůli obavám o proveditelnost řízení počátečního uchycení dvou různých složitých leteckých systémů současně. V té době se Ukrajina plně soustředila na realizaci svého programu F-16.
