Rusy od dezerce často odrazuje jen šeptanda, že to brzy skončí, zní z řad zběhů

„Aby se útěk zdařil, je potřeba se jen rozhodnout, zabavené doklady lze snadno obnovit. Postoj příbuzných a spolubojovníků k dezerci se postupně stává chápavějším,“ cituje ruské dezertéry The Insider.

Voják z povolání Pavel, který zběhl z ukrajinské fronty a následně získal azyl ve Finsku, tvrdí, že „mnohé odrazuje od dezerce jen šeptanda, že už to brzy skončí. Účastnit se toho nikdo moc nechce. Podpora (prezidenta Vladimira) Putina a (donedávna ministra obrany Sergeje) Šojgua se blíží nule. Mnozí jsou napojeni hlavně na své spolubojovníky a čekají, až to všechno skončí,“ vypověděl listu.

Podle Konstantina, dalšího profesionálního vojáka, který bez dovolení odešel od své jednotky a zběhl do jedné ze zemí ODKB (sdružuje Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán – pozn. red.), dokonce i během prvního půlroku války málokdo věřil povídačkám, že „bojuje s NATO a ukrajinskými nacisty“. S touto tezí šířenou ruskými úřady názorově souznělo asi deset procent vojáků v jeho bezprostředním okolí.

Ostatní od dezerce podle něj odrazovalo pouze to, že neměli žádnou „civilní“ alternativu, tím méně v zahraničí. Demotivujícími jsou i příběhy zběhů, kteří se bez dokladů ocitli v zemích jako Kazachstán či Arménie, odkud hrozí extradice do Ruska, dodal Konstantin.

Alexandrovi, který se ocitl na frontě v listopadu 2023, protože mu jinak hrozilo vězení, rekrutéři slibovali, že vše skončí do nového roku. „Odejít chce asi 90 procent vojáků. Všichni jsou unavení. Nikdo nechce bojovat,“ řekl listu muž, který zběhl z jednotky Štorm Z.

Od začátku ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině bylo v Rusku zaznamenáno přes osm tisíc případů samovolného opuštění vojenské jednotky a dezertérství, uvedla minulý měsíc Mediazona s tím, že měsíčně padne až sedm set rozsudků.

Počet vojáků, kteří se snaží z válečného pekla uniknout, přitom podle projektu „Jděte lesem“ stále roste. Zatímco v lednu 2023 žádalo organizaci o pomoc s útěkem 28 lidí, o rok později už to prý bylo 284 vojáků.

„Kromě nahromaděné únavy z války si vojáci stále stěžují na problémy se zásobováním a sebevražedné rozkazy velitelů. Motivace v řadách ruské armády také není kdovíjaká, protože většinou vojáci bojují za peníze,“ uvedl v této souvislosti The Insider.

Do války jsou navíc povoláváni většinově muži, kteří v Rusku patří k národnostním menšinám, a lidé s problémy se sociální adaptací, často s kriminální minulostí.

Podle Vjorstky bylo mezi osmnácti sty vojáky, kteří v prvním půlroce invaze na Ukrajinu odmítli bojovat, asi 1100 mužů z ruských regionů s většinovým obyvatelstvem neruské národnosti. K nejhromadnějším dezercím o asi stovce vojáků docházelo z Wagnerovy armády a jednotky Štorm Z, kam směřovali převážně bývalí odsouzenci.