Hlavní obsah

Rusko použilo ke špehování v Evropě drony vypouštěné z lodí stínové flotily

K vypouštění dronů nad evropské země Rusko pravděpodobně využívalo lodě ze své takzvané stínové flotily. Bezpilotníky opakovaně narušovaly civilní leteckou dopravu, špehovaly nad vojenskými a strategickými objekty i testovaly protivzdušnou obranu států NATO. V nově zveřejněné analýze 144 pozorování dronů v letech 2024 až 2026 to konstatuje nevládní Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS). Incidenty podle ní evropské země zaskočily, když nedokázaly rychle zareagovat.

Foto: Profimedia.cz

Tanker Boracay na archivním snímku. I tuto loď autoři zprávy spojují s vypouštěním dronů nad evropské země

Článek

„IISS analyzoval pohyb lodí patřících k ruské stínové flotile – plavidel s nejasnou vlastnickou strukturou, která Moskvě pomáhají obcházet sankce – a dospěl k závěru, že je velmi pravděpodobné, že Rusko využívá některé z těchto lodí jako platformy pro vypouštění dronů,“ napsala agentura AP, která dostala analýzu k dispozici ještě před jejím zveřejněním.

Nejvíce z analyzovaných 144 případů připadlo na konec roku 2025, kdy muselo být dočasně uzavřeno několik evropských letišť, včetně letišť v Německu, Španělsku a Dánsku. Jde přitom jen o část případů v Evropě.

„Studie se zaměřila na případy ve střední a severozápadní Evropě. Nezabývala se narušeními vzdušného prostoru na východním křídle NATO, kde evropský vzdušný prostor opakovaně narušily ruské i ukrajinské útočné drony,“ konstatuje AP.

Zpráva s jednotlivými případy spojuje konkrétní podezřelé lodě - i když experti se shodují, že je velmi obtížné zpětně s jistotou prokázat, odkud byl dron vypuštěn.

„Například 3. ledna 2025, kdy loď Arctica plula podél dánského pobřeží, přeletělo nad dánským přístavem Køge až 20 dronů, které následně zmizely směrem k moři,“ píše s odvoláním na zprávu agentura.

Lodě stínové flotily, včetně Arcticy a tankeru Boracay, byly v oblasti i v témže roce 22. září, kdy kvůli dronům uzavřeli letiště v Kodani.

Bezpilotníky nad vojenskými základnami

A když v prosinci 2025 přicestoval na návštěvu Irska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, u břehů ostrova kroužila loď Vezhen, kterou dřív Švédsko zadrželo (a následně propustilo) kvůli přerušení podmořského kabelu v Baltském moři. „Nedaleko se nacházela ještě další loď, která měla vypnutý identifikační signál,“ podotýká AP.

Zpráva dále uvádí, že Rusko se pravděpodobně snažilo sledovat vojenské objekty v Británii, Nizozemsku, Belgii, Francii a Německu, přičemž cílem mohlo být přimět státy NATO k aktivaci obranných systémů a tím odhalit rozmístění radarů i slabá místa protivzdušné obrany.

Podezřelá pozorování dronů mimo jiné hlásilo americké letectvo nad svými čtyřmi základnami v Británii v listopadu 2024, více než tisícovku takových pozorování hlásilo za rok 2025 Německo, mimo jiné nad vojenskými objekty a zbrojovkami, v listopadu a prosinci 2025 evidovali taková pozorování nad základnami v Nizozemsku a Belgii, kde se podle IISS zřejmě nacházejí i americké jaderné pumy B61.

Další drony byly rovněž hlášeny nad základnou Île Longue, kde Francie dislokuje své jaderné ponorky s balistickými raketami.

„Strategické selhání“

Výběr článků

Načítám