Článek
„Pokud se tato česká fantazie uskuteční, nevyhnutelně budou následovat, jak jsem již řekla, nucená opatření z naší strany. Věřte mi, jak jste si asi všimli, přijímáme odvetná opatření, oni o tom vědí,“ cituje ruská agentura Zacharovovou.
Ministr zahraničí Lipavský upozornil, že pokud by Rusko přijalo jakékoli protiopatření, EU by reagovala stejně, neboť by se jednalo o diplomatickou eskalaci.
„Jakákoliv ‚nucená opatření‘ z ruské strany nebude možné vnímat jinak než jako eskalaci v diplomatických vztazích mezi zeměmi EU a Ruskem a poté by musela následovat příslušná reakce, která by opět nastolila reciprocitu. Česko vždy ctilo a bude ctít Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích,“ sdělil Novinkám Lipavský.
Mluvčí ruské diplomacie dále, podle TASSu „s ironií“, prohlásila, že země Evropské unie si přejí, aby Rusové zavedli protiopatření.
„Možná se domnívají, že jejich západoevropští diplomaté se příliš pohybují po území Ruska, přímo jim to zakázat nemohou, možná chtějí, aby šetřili peníze za benzín, mají krizi. A tak vymysleli tento zajímavý způsob, objev,“ dodala.
S benzinem má přitom problémy hlavně Rusko, a to po úspěšných ukrajinských dronových úderech na ropné rafinérie, které v srpnu narušily zhruba pětinu produkce benzinu, uvedla agentura Reuters. Na několika místech v Rusku benzin úplně chybí, jinde lidé musí čekat fronty.
Pohyb pouze v hostitelské zemi
Česká republika chce dosáhnout toho, že by ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožňují pohyb pouze v hostitelské zemi, nikoli v celém schengenském prostoru.
Lipavský záměr omezit pohyb ruských diplomatů navrhl už v roce 2023. Tehdy uvedl, že ruské špionážní aktivity se často dějí pod diplomatickým krytím. Jeho polský protějšek Radosław Sikorski se letos nechal slyšet, že ruských diplomatů je v Evropské unii asi 2000, přičemž asi 500 z nich podle něho nejsou diplomaté, nýbrž ruští špioni GRU, kteří se podílejí na podvratných aktivitách v EU.
Podle Lipavského má tento návrh stále větší podporu. „Skupina států, které s námi sdílejí tento přístup, je dnes výrazně širší než před rokem,“ sdělil Novinkám už v dubnu Lipavský.
I tak ale podle zdroje redakce, který je obeznámen s diskuzí o tomto plánu, existují nejméně dvě země, které s ním nesouhlasí: Německo a Itálie. Zatímco Berlín se bojí, že by Rusové v následném protiopatření omezili přítomnost německých diplomatů v Rusku, Itálie se obává toho, že by nemohla nabízet adekvátní konzulární služby.
Evropská unie v současnosti projednává 19. balíček sankcí proti Ruské federaci. List Politico v této souvislosti zmínil právě i návrh českého ministra. Je však otázka, kdy tento balíček vstoupí v platnost.
Ruský terorismus v EU
Polský server Rzeczpospolita v dubnu připomněl, že Rusové v Evropě v posledních letech provedli řadu teroristických nebo žhářských útoků. Například loňský žhářský útok v litevském Vilniusu prokazatelně řídily ruské zpravodajské agentury, stejně jako výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích.
To Polsko už proti ruským diplomatům-špionům zasáhlo po svém. Loni v červnu zavedlo zákaz pohybu ruských diplomatů, kteří se se svými rodinami mohou pohybovat pouze v okresu svého konzulárního působiště. Pokud se chtějí vydat jinam, musí o tom nejméně tři dny dopředu informovat tamní ministerstvo zahraničí, které následně cestu musí schválit. Polsko prozatím žádnou takovou cestu nezamítlo, uvedl server.
„Každý návrh, který Rusům ztěžuje zpravodajskou činnost v Polsku a Evropské unii, je legitimní. Ne nadarmo iniciativa omezující volný pohyb de facto špionů, nikoli diplomatů, vzešla od českých služeb, které se s ruskou zpravodajskou činností potýkají již řadu let,“ uvedl tehdy polský plukovník Jacek Mąka.
