Článek
„Česká vláda připravuje návrh zákona o ‚zahraničních agentech‘, který připomíná kremelskou příručku,“ napsal server Euractiv. Doplnil, že podobný zákon se snažily prosadit kabinety v Maďarsku a na Slovensku. V první zmíněné zemi jej v roce 2020 smetl Soudní dvůr EU a ve druhé pak slovenský Ústavní soud.
Server European Conservative pak připomněl, že návrh vyvolal v Praze „ostrý politický spor“ a že by „mohl otevřít novou frontu probíhajícího sporu mezi středoevropskými vládami a Bruselem ohledně role nevládních organizací“.
List Politico k návrhu zákona, který je podle něj „v kremelském stylu“, připomíná kritické hlasy, podle nichž má za cíl „potlačit nevládní organizace“. Zmínil také, že Babišův kabinet tento zákon označil za „klíčovou prioritu vládního programu“.
Německá stanice Deutsche Welle návrh tohoto zákona spojila se sobotní demonstrací Milionu chvilek za demokracii. Uvedla, že Češi budou v Praze protestovat proti „úpadku demokracie za vlády premiéra Andreje Babiše“. Zmínila také, že demonstrace se bude konat na Letenské pláni, která se v listopadu roku 1989 stala „dějištěm největší demonstrace proti komunistickému režimu“.
S návrhem zákona o registru zahraničních subjektů přišel poslanec Jindřich Rajchl (za SPD) společně s Babišovou poradkyní Natálií Vachatovou, která na sociálních sítích veřejně obhajuje kremelského vůdce Vladimira Putina a jejíž bratr v Rusku řídí významnou inkasní společnost.
Hrozí tučné pokuty
Návrh zákona, který unikl do médií a není tedy veřejný, počítá s tím, že se subjekty, které využívají zahraniční financování či vazby, budou muset zaregistrovat do registru. Pokud by tak neučinily, mohly by je čekat tučné pokuty. Takové zákony vyvolaly obří vlnu kritiky nejen v Rusku, kde tento zákon skutečně zavedli, ale i v Maďarsku a na Slovensku, kde neprošel.
Autoři zákona tvrdí, že by norma měla přinést větší přehled o tom, kdo v Česku působí s penězi nebo podporou ze zahraničí. Zároveň se dušují, že nemá jít o obdobu ruského zákona, který Kreml využívá k omezování opozice. Naopak se podle svých slov inspirovali americkým zákonem FARA. Ten ale vyjímá humanitární, vzdělávací či výzkumné a akademické činnosti.