PŘEHLEDNĚ: Kdo jsou favorité konkláve

Není jasné, jak dlouho budou kardinálové v Sixtinské kapli, kde se výběr nového papeže koná, izolováni. Pozorovatelé a znalci vatikánských poměrů tvrdí, že situace je velmi roztříštěná, čemuž napovídá i značný počet jmen, jež se nejčastěji skloňují.

Nejnižší počet favoritů uvádí deník Corriere della Sera, a to osm osob, nejvíce potom web kardinálské kolegium, které přidalo ještě další čtyři.

Sázkové kanceláře uvádějí jména dvou kardinálů, a to Pietra Parolina a Luise Tagleho. Letošní konkláve je se 133 voliteli nejpočetnější v moderní historii katolické církve a také nejpestřejší, co se týče zastoupení kontinentů a zemí.

Představujeme vám favority letošního konkláve. Zda se hlavou téměř 1,5 miliardy katolíků stane některý z nich, nebo to bude úplně jiné jméno, bychom se měli dozvědět v řádu dnů.

Zastával post šéfa vatikánského státního sekretariátu u zesnulého papeže Františka a v jistém smyslu byl jeho „diplomatickou tváří“. Narodil se ve městě Schiavon v Benátsku a je mu 70 let. Hovoří plynně italsky, francouzsky a španělsky, ovládá také angličtinu.

Sehrál klíčovou roli při obnovení přímého kontaktu mezi Svatým stolcem a Pekingem, pracoval na historické dohodě podepsané v roce 2018 s Čínou. Pro něj je „Asie budoucností církve“. V posledních dnech se naráželo na jeho zdraví. Zprávy o nemoci byly ale Svatým stolcem kategoricky popřeny.

V současné době je latinským patriarchou jeruzalémským, velkopřevorem řádu Božího hrobu a kardinálem. Narodil se v Castel Liteggiu (Bergamo) a je mu 60 let. Odborník na bibli. Má přirozené charisma, je zvyklý vést a současně propojovat různé kultury a náboženství. Je si vědom současných problémů v církvi a pokládá tuto dobu za období „velké dezorientace a zmatku“, ale nechce se vrátit do minulé éry.

Hodně se podobá zesnulému papeži. Pohrdá klerikalismem a zajímá se o migranty a mezináboženský dialog. Stejně jako František chce, aby církev byla otevřená všem, ale věří, že „to neznamená, že patří všem“.

Sedmašedesátiletý filipínský kardinál z Manily se měl původně stát lékařem. Je označován za „asijského Františka“, ale má nejen vlastnosti podobné zesnulému papeži.

Je velmi vzdělaný a známý svými jazykovými schopnostmi. Kromě rodné tagalštiny hovoří plynně anglicky a italsky a má znalosti francouzštiny, korejštiny, čínštiny a latiny. Nebojí se sdílet své emoce na veřejnosti. Je ostře proti potratům a eutanazii, ale současně zastává názor, že univerzální morální principy neplatí vždy. Ať už se to týká lidí žijích v párech bez uzavření manželství, nebo otázky týkající se homosexuality.

Narodil se v Římě, je mu 69 let a je předsedou Italské biskupské konference. Pravděpodobně by pokračoval v odkazu papeže Františka. Jako mladý muž se sblížil s Komunitou Sant’Egidio, až se stal jejím duchovním vůdcem. Je to mezinárodní laické křesťanské hnutí zaměřené na pomoc chudým a mírové snahy.

Snaží se „uskutečňovat hlubokou změnu“ církve, aby církev „znovu naslouchala“. Jeho přístup spočívá v „odmítání nenávisti“, vytváření „autentické solidarity“, přijetí náboženského pluralismu a „bratrství“.

Devětašedesátiletý kardinál narozený v Chicagu má rovněž názory blízké zesnulému papeži Františkovi. Mnoho let strávil jako misionář v Peru. Podporoval změnu pastorační praxe papeže Františka, která umožnila rozvedeným a civilně znovu sezdaným katolíkům přistupovat ke svatému přijímání.

Často je uváděn jako případný kompromisní kandidát, pokud by favorité nebyli schopni získat dostatek hlasů. Jeho jméno se ale skloňovalo v souvislosti s vyšetřováním sexuálních skandálů v církvi. Byl obviňován, že je „zametal pod koberec“.

Narodil se v Alžírsku a je mu 67 let. Je arcibiskupem v Marseille a údajně oblíbený kardinál zesnulého papeže Františka. Je znám jako silný zastánce dialogu mezi náboženstvími a věnuje se otázkám migrace. Okolí o něm mluví jako o člověku mimořádně inteligentním.

V některých kontroverzních otázkách, jako je například svěcení žen, zpochybňování celibátu, přístup ke svatému přijímání pro znovu sezdané rozvedené, si kardinál Aveline zachovává opatrný postoj a zdráhá se zaujmout jasné stanovisko. Raději o citlivých otázkách nemluví ani nedává najevo své politické názory.

Malťan, bývalý biskup z Goza. Rychle stoupal ve vatikánské hierarchii, až je zodpovědný za řízení vatikánských synod. Během svého působení v biskupské funkci byl známý svým konzervatismem. Byl proti legalizaci rozvodu na Maltě, v otázce homosexuality například tvrdil, že homosexuálové by se měli exkomunikovat. V průběhu let přehodnotil některé své postoje a obhajoval podporu registrovaného partnerství osob stejného pohlaví.

Je významným diplomatem Svatého stolce. Byl například apoštolským nunciem v Iráku, zůstal tam i během války v roce 2003, když byl Bagdád bombardován. Narodil se před 79 lety v Mandurii (Apulie). Kardinál Filoni si získal pověst odborníka na čínské záležitosti a Blízký východ.