Přehledně: Co se to děje na polsko-běloruské hranici

V oblasti polsko-běloruské hranice jsou podle odhadů světových médií v současné době 3 až 4 tisíce běženců převážně z Blízkého východu a Afghánistánu.

Pohybují se de facto na území nikoho, protože běloruské bezpečnostní složky je doprovodily k polské hranici a ty polské je odmítají pustit dál. Nemohou tedy tam ani zpátky.

Humanitární organizace varují, že vzhledem k chladnému počasí a nedostatku potravin i léků hrozí humanitární katastrofa. Bělorusové ani Poláci ale do oblasti nepouštějí novináře, a tak nelze skutečnou situaci migrantů nestranně ověřit.

To je předmětem sporu a informační války nejen mezi Polskem a Běloruskem, ale také mezi Evropskou unií a Ruskem.

Zatímco Poláci a evropští představitelé tvrdí, že jde o akt hybridní války, kterým režim prezidenta Alexandera Lukašenka cynicky zneužívá civilisty jako nátlakové jednotky s cílem destabilizovat Evropu, Minsk tvrdí, že jen z humanitárních důvodů umožňuje žadatelům ucházet se o azyl v EU. Z nehumánního zacházení naopak viní Poláky.

Západ obviňuje Lukašenka, že se koordinovaným zahlcováním polské hranice mstí za sérii sankcí, které na jeho režim v reakci na porušování lidských práv a další kroky uvalil.

Poláci Rusy viní z toho, že za celou akcí stojí oni, nebo se na její přípravě podíleli. Moskva to rezolutně odmítá. Pravdou ovšem je, že ruský prezident Vladimir Putin je hlavním nebo přesněji jediným spojencem Lukašenka v regionu a po eskalaci napětí mu vyjádřil podporu vysláním strategických jaderných bombardérů a parašutistů na běloruské území. Oficiálně kvůli cvičení.

Evropská unie tradičně vyhrožuje zpřísněním ekonomických sankcí nebo uvalením zcela nových. Už v pondělí by mohly dopadnout na aerolinky, které Brusel vyhodnotí jako přepravce, kteří migrační vlnu přes Bělorusko živí.

Spojené státy své spojence v NATO a Evropské unii na konci pracovního týdne varovaly, že situace hrozí eskalací v ozbrojený konflikt a Rusko by toho mohlo využít k invazi na ukrajinské území.