Předurčena k utrpení. Dánsko usiluje o celoevropský zákaz rychlokuřat

Nejrozšířenějším plemenem v dánských drůbežárnách je Ross 308. Tato kuřata rostou z 50 gramů na dva kilogramy za pouhých 33 dní, kvůli čemuž se jim také říká „turbokuřata“. Ostatním plemenům to trvá 46 až 63 dní. Takto rychlý růst pak může ptákům způsobit problémy s kostmi a orgány, informuje deník The Guardian.

Dánská veřejnost záležitosti začala věnovat pozornost poté, co televizní stanice TV2 minulý týden odvysílala dokumentární film, který obsahoval tajně natočené záběry z chovu v Nordjyllandu. Majitel tohoto chovu Christian Tvergaard podle dokumentu porušuje dánský zákon tím, že kuřatům dopřává o polovinu méně tmy za den, než je vyžadováno, aby je tak přiměl více jíst.

Dánský ministr pro ochranu přírody a dobré životní podmínky zvířat Christian Rabjerg Madsen tento týden Dány vyzval, aby turbokořata nekupovali. „Chci pracovat na národním zákazu. Ale je jasné, že je to něco, co vyžaduje právní a ekonomické vyšetřování. Teď budeme pracovat na národním zákazu a budeme pracovat na zákazu na úrovni Evropské unie,“ uvedl Madsen.

Tvergaard po odvysílání dokumentu přiznal pochybení. „Pohlížím dovnitř a musím přiznat, že jsem učinil pár špatných rozhodnutí. Není pro to omluva, ale mohu se z toho poučit a to, co jsem neudělal dostatečně dobře, napravit. A to jsem udělal jak v bleskovém programu, tak u několika pracovních postupů, které v chovu máme, kde jsme zpřísnili postupy a rozpis služeb,“ řekl Tvergaard.

Navrhovaný zákaz rychlokuřat se v Dánsku sešel s podporou napříč politickým spektrem. Drůbežáři ale varují, že aby byl efektivní, musí se vztahovat i na dovážená kuřata.

„Pokud chov rychlokuřat zakáže jen Dánsko, zatímco obchody, restaurace a zákazníci na dánském trhu mohou dál kupovat importovaná rychlokuřata více či méně pochybné kvality, riskujeme situaci, z níž životní podmínky zvířat rozhodně těžit nebudou,“ řekl výkonný ředitel drůbežářské firmy Danpo Klement Hinkbøl Ribergaard.

Pro Evropskou unii by se ale jednalo o velmi prudkou změnu. Podle Evropské aliance na ochranu zvířat je v intenzivních systémech za účelem produkce co nejlevnějšího masa v EU chováno 95 procent všech kuřat.

„Rychle rostoucí plemena jsou předurčena k utrpení, protože jejich těla rostou tak rychle, že sotva dokážou stát na nohou. Dánská politická ochota to zastavit je příkladem, který by EU měla následovat, protože představuje progresivitu, kterou tento průmysl potřebuje. Také ji podporují vědecké důkazy,“ řekla výkonná ředitelka ochranářské aliance Reineke Hameleersová.

Ochrana zvířat je v Dánsku v posledních měsících velmi prominentním veřejným tématem. V posledních dánských volbách do parlamentu byl například velkým tématem chov prasat, kvůli čemuž se jim začalo přezdívat „prasečí volby“. V zemi také do srpna 2029 skončí chov norků.