Přátelství s Ruskem bez hranic je jen fráze, přiznal čínský velvyslanec

Fu uvedl, že tvrzení o Číně stojící v konfliktu na straně Ruska je „záměrnou dezinterpretací“ ze strany některých lidí, které ale přímo nejmenoval. Zdůraznil však v té souvislosti především ruské vedení. Dodal, že důvodem je takzvané „přátelství nebo vztahy bez hranic“. Prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Si Ťin-pching se o něm opakovaně vzájemně ujišťovali, ale Fu řekl, že ono „bez limitu“ není nic než prázdná fráze.

Fu zdůraznil, že Čína odmítá ruské snahy anektovat části Ukrajiny, jako je Krym a Donbas. Peking odmítá dlouhodobě uznat anexi Krymu. Trvá na územní celistvosti Ukrajiny, protože se bojí, že by sama stejným způsobem mohla přijít o Tchaj-wan. Ten sice má vlastní vládu, ale nikdy nevyhlásil samostatnost a de iure je stále součástí Číny.

Fu také vysvětloval, proč čínský prezident dosud nehovořil s ukrajinským Volodymyrem Zelenským, když se Čína snaží působit jako zprostředkovatel, který dokonce předložil vágní návrh plánu na příměří.

„Víme, že se lidé zaměřují na volání prezidentů. Fakt, že prezident Si nemluví se Zelenským, ale neznamená, že v otázce Ukrajiny stojí Čína na straně Ruska,“ řekl Fu.

Čínský velvyslanec současně zdůraznil, že Čína neposkytuje Rusku vojenskou pomoc. Reagoval tak na únorové prohlášení amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Fu ho obvinil, že šířil v televizi lži.

Čína podle Fua neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, protože rozumí ruským tvrzením o obranné válce proti rozšiřujícímu se NATO a čínská vláda je přesvědčena, že „kořeny této věci jsou mnohem hlubší“, než říkají západní vůdci.

Fu si současně stěžoval, že EU nehovoří jedním hlasem. To podle něj naznačuje, že nezaujímá jednotnou politiku vůči Číně. Vyzval Evropu, aby dělala nezávislejší politiku a méně podléhala Washingtonu.

Z Fuových vyjádření je patrné, že Peking nemíní Rusko ve válce podporovat a rozhodně nemíní působit dojmem, že drží s Moskvou jednu linii. Jeho slova jsou jasnou reakcí na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která řekla v úterý listu The Financial Times, že má „obavy z (čínského) přátelství s Ruskem“. Současně ale dala najevo, že Peking může na Moskvu působit: „Čína je v pozici, že může ovlivňoval Rusko konstruktivním způsobem.“ Zdůraznila, že jako odpovědná země nemůže Čína lavírovat: „To, jak bude Čína jednat s Putinem, je rozhodující faktor pro postup vztahů mezi Čínou a EU vpřed.“

Z Fuova rozhovoru je také zřejmé, že Čína sleduje své vlastní cíle a míní vrážet klín mezi evropské země a USA.