Článek
„Rusko a Západ teď vyjednávají o tom, jak vyřešit běloruskou politickou krizi, tak aby Bělorusko zůstalo v ruské sféře vlivu, ale příští režim v zemi nevzbuzoval u Evropanů bezpečnostní obavy,“ řekl.
„Pro takové řešení mohou použít arménský nebo moldavský model. Vyhoví západním zemím, které mají zájem na stabilizaci situace, i Moskvě, jež si přeje zachovat vztahy s Minskem,“ upřesnil. Intenzivní komunikace Kremlu s řadou západních zemí včetně Polska, Německa a Francie podle Sivického naznačuje, že o osudu Běloruska se rozhoduje bez (prezidenta) Alexandra Lukašenka.
Rozhoduje se bez Lukašenka
„Bělorusko tak může dopadnout jako Moldavsko v roce 2019, kdy Moskva společně se západními partnery vyřadila ze hry tamního oligarchu Vladimira Plachotnjuka, který zemi kontroloval. Druhou variantou je pak arménský vývoj v roce 2018, který vyvrcholil revolucí a příchodem demokraticky zvolené vlády,“ vysvětlil.
V obou případech je podle něj Rusko připraveno „přispět k demokratickým reformám i odchodu Lukašenka“. Západ ale podle Sivického bude muset souhlasit, že Bělorusko a Ruskou si zachovají „zvláštní vztahy“ a „Minsk nepřestane být nejbližším vojenským spojencem Moskvy“.
Koordinační rada čelí stíhání
„Z ekonomického hlediska ale bude mít Bělorusko volné ruce,“ dodal.
Běloruská opozice oznámila, že by Lukašenkovi nebránila účastnit se nových voleb, které i Západ prosazuje. „Ale nevěříme, že Lukašenko na to přistoupí,“ řekla Maryja Kalesnikavová z vedení koordinační rady, kterou opozice vytvořila v zájmu hladkého předání moci.
Prokuratura přitom zahájila proti radě trestní stíhání pro podezření z „uchvácení moci a poškození národní bezpečnosti“.