Článek
V Německu, Francii a Dánsku podpora Izraele dosáhla nového minima od roku 2016, zatímco v Itálii a Španělsku překonala předešlé minimum z roku 2021. Celkově napříč všemi šesti zeměmi Izrael pozitivně vnímá jen mezi 13 a 21 % respondentů. Negativně jej vnímá mezi 63 a 70 % respondentů, uvádí deník The Guardian.
Tento propad v podpoře přichází zároveň s obnovenou izraelskou ofenzivou v Gaze poté, co se předešlé příměří rozpadlo v polovině března. Tato ofenziva navíc v posledních týdnech nabrala na intenzitě v rámci operace „Gideonovy vozy“, která má podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za účel převzetí kontroly nad celou Gazou. Izrael také na přibližně dva měsíce uvalil Gazu do blokády, při níž do palestinského teritoria nepouštěl humanitární pomoc a celou jeho populaci tak přivedl na pokraj hladomoru.
Válka v Gaze začala teroristickým útokem Hamásu na izraelské území z října 2023, při kterém bylo zabito 1200 lidí a dalších 251 bylo odvlečeno do zajetí. Při následné izraelské protiofenzivě podle Hamásem kontrolovaného ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo dosud zabito přes 54 tisíc lidí. Údaje o padlých během probíhajících bojů nelze nezávisle ověřit, ale údaje ministerstva považuje za poměrně přesné i izraelská armáda.
Jen velmi malé množství respondentů nového průzkumu se domnívá, že bylo „poslání vojáků do Gazy správné a odpověď Izraele obecně úměrná útokům Hamásu“. Nejméně dotázaných si to myslí v Itálii (6 %) a nejvíce ve Francii (16 %). Mezi 29 (Itálie) a 40 % (Německo) respondentů uvedlo, že Izrael měl právo poslat vojáky do Gazy, ale zašel příliš daleko. Podle 12 (Německo) až 24 % (Itálie) z nich tam Izrael vojáky neměl posílat vůbec.
Zatímco podpora Izraele klesá, míra schvalování útoků Hamásu, které válku zahájily, významně neroste. Ve všech zemí zůstává mezi 5 a 9 %. Mírný meziroční nárůst zaznamenala jen ve Velké Británii (z 5 na 6 %) a Itálii (z 6 na 8 %).
Mezi 7 a 18 % všech respondentů uvedlo, že jsou v současnosti spíše na straně Izraele, 18 až 33 % je na straně Palestinců. Jedinou zemí, kde byla tato čísla poměrně vyrovnaná, je Německo (17 % na straně Izraele, 18 % na straně Palestinců).
Průzkum také ukázal, že státy západní Evropy nevěří, že by mohl na Blízkém východě v dohledné době být nastolen trvalý mír. Nejoptimističtější byli sice respondenti ve Francii, ale i tam nastolení trvalého míru v následujících deseti letech očekává jen 29 % dotázaných. Největší pesimisté byli v této otázce Dánové (15 %).
Podobný vývoj není omezený jen na Evropu. Dubnový průzkum organizace Pew Research Centre v USA ukázal, že negativní názor na Izrael nyní má 53 % dospělých Američanů. Před třemi lety tento údaj činil 42 %.
