Podle lotyšského prezidenta by se Ukrajina měla stát členem NATO krátce po válce

„Ukrajinské ozbrojené síly budou v Evropě nejsilnější se zkušenostmi z bojů a výrazně přispějí k bezpečnosti východního křídla NATO,“ zdůraznil Levits.

Lotyšský prezident věří, že Švédsko se stane členskou zemí Aliance ještě před červencovým summitem NATO ve Vilniusu. Vstup Švédska zatím neschválilo Turecko a Maďarsko.

„Budoucnost Ukrajiny je v NATO a my musíme pracovat na tom, aby se Ukrajina co nejdříve stala členským státem. Nemůžeme nechat Ukrajinu za dveřmi a opětovně riskovat válku,“ řekl litevský prezident Gitanas Nausėda.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová konstatovala, že pro Slovensko je prioritou posílení protivzdušné obrany regionu. Zničení Kachovské přehrady označila slovenská hlava státu za další důkaz brutality, která se děje za ruské agrese na Ukrajině.

„Shodujeme se v tom, že na Ukrajině dochází k flagrantnímu porušení mezinárodního práva, k neodpustitelnému aktu agrese, k narušení národní suverenity a územní celistvosti. Shodli jsme se na potřebě Ukrajině nadále pomáhat, protože tato pomoc učiní Ukrajinu silnější a oslabuje Rusko,“ dodala Čaputová.

Plánovaný vstup Ukrajiny do NATO nepovažuje Čaputová za rozpínání Aliance směrem k Rusku, ale za poskytnutí záruk existujícím členským zemím, že Rusko svou rozpínavostí nepohltí další státy ve svém sousedství.

Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku. „Musí nám být jasné před koncem války, jaký bude náš společný přístup k Rusku,“ řekl prezident ČR.

Hlava státu se zmínila také nutnost připravit se na poválečnou obnovu Ukrajiny, aby tuto úlohu nepřevzaly země jako Čína. Spojenci se podle Pavla musí soustředit nejen na budování armády, ale i na znovuvybudování hospodářství Ukrajiny a její společnosti.