Pobaltské státy se připravují na válku s Ruskem, na hranicích vybudují stovky bunkrů

„Vybudování obranných zařízení je pečlivě promyšlený projekt, jehož potřeba vychází ze současné bezpečnostní situace,“ uvedl šéf estonského rezortu obrany. „Válka Ruska na Ukrajině ukázala, že kromě vybavení, munice a lidských zdrojů jsou zapotřebí také fyzická obranná zařízení na hranicích,“ dodal Pevkur podle tiskové zprávy ministerstva.

Podle estonského listu Postimees by Estonsko mělo vybudovat až 600 betonových bunkrů za 60 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun) s tím, že většinu z nich armáda postaví v kraji Ida-Virumaa, které sousedí s Ruskem, a také u Čudského jezera. Bunkry budou postaveny tak, aby vydržely přímý zásah střely kalibru 152 mm, dodává estonský list Err. Takové střely dokážou vypálit například v současnosti používané houfnice.

Z dostupných informací zatím není jasné, kolik bunkrů vybudují Lotyšsko a Litva. Výstavba by měla začít v první polovině roku 2025, její dokončení by mělo trvat dva až tři roky.

V tiskové zprávě se dále píše, že rozhodnutí pobaltských států vychází z rozhodnutí přijatých na madridském summitu NATO, který se konal v červnu 2022. Podle něj by se totiž západní spojenci měli připravit na obranu svého území od prvního metru od hranic s tím, že musí být vypracovány i nové regionální obranné plány. A právě s nimi v pátek přišly pobaltské státy v podobě konstrukce obranných bunkrů.

Pevkur dále uvedl, že se díky výstavbě bunkrů budou moci lidé v Estonsku cítit bezpečněji. „Pokud by se ale objevilo sebemenší (bezpečnostní) riziko, byli bychom na různé vývoje rychleji připraveni,“ sdělil.

Výstavbu bunkrů na sociální síti X okomentoval i lotyšský ministr obrany Andris Spruds. „Vytvoříme pobaltskou obrannou linii, abychom bránili východní křídlo NATO a znemožnili našim protivníkům volný pohyb,“ uvedl Spruds v příspěvku.

Pobaltské státy během ledna podnikly kroky proti nejméně třem ruským špionům. Estonské úřady ve čtvrtek oznámily, že neprodlouží povolení k pobytu vůdci tamní pravoslavné církve metropolitovi Jevgenijovi a označily ho za hrozbu pro národní bezpečnost.

V úterý navíc zadržely ruského univerzitního profesora Vjačeslava Morozova, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Podobně se zachovalo i Lotyšsko, jež za dlouhodobou a systematickou činnost v zájmu Ruska dokonce vyhostilo předsedu Lotyšsko-ruského sdružení pro spolupráci – dvaaosmdesátiletého Borise Katkova.