Článek
„V diktaturách je zvykem odvolat prezidenta z funkce silou, vydíráním nebo výhrůžkami. Nezákonné ultimátum Pétera Magyara je ústavně neplatné. Je lidsky ubohé a směšné,“ cituje web Index.hu prohlášení strany Fidesz.
Na adresu Magyara strana Fidesz uvedla, že jako premiér ponese politickou i trestní odpovědnost za své „násilné“ činy, které ohrožují maďarskou demokracii a státní systém.
Podkopává důstojnost Maďarska
Předseda poslanecké frakce Fidesz Gergely Gulyás ve videu zveřejněném na Facebooku konstatoval, že od změny režimu v roce 1990 až dosud se mohla hlava státu svobodně rozhodnout, zda zůstane ve funkci, nebo odstoupí. „V ústavní demokracii je nepředstavitelné, aby chtěli silou odstranit prezidenta republiky z funkce před uplynutím jeho funkčního období,“ uvedl Gulyás.
Podle strany Fidesz je nebezpečné, pokud se strana Tisza premiéra Magyara vydává tímto směrem. „Tisza neplní své sliby a volební program, ale pouští se do takové mocenské hry, která oslabí instituci prezidenta republiky a podkopává důstojnost maďarského státu,“ řekl Gulyás s tím, že v budoucnu to může způsobit dalekosáhlé škody.
Magyar po pondělním osobním jednání s prezidentem Sulyokem uvedl, že v zájmu odstranění hlavy státu z funkce změní vládní většina strany Tisza ústavu. Vyřešeno to chce mít podle svých slov během měsíce. Premiér po jednání obvinil Sulyoka, že v rozhodujících chvílích zradil zemi a maďarský národ. Magyar konstatoval, že nová vláda se bude snažit o odstranění „všech loutek bývalého režimu“.
Změna ústavy
V Maďarsku volí prezidenta parlament. Zbavit ho funkce ale není tak snadné, a to ani s ústavní většinou, kterou Magyar disponuje. Odvolat prezidenta lze pouze tehdy, pokud hlava státu nedodržuje tzv. Základní zákon, tedy ústavu, úmyslně ji poruší v souvislosti s výkonem funkce, nebo se dopustí úmyslného trestného činu.
V takovém případě může pětina poslanců iniciovat řízení o zbavení funkce, k jehož zahájení je potřeba dvoutřetinová většina. Tu Magyar má, ve 199členném parlamentu disponuje 141 hlasy. Konečné rozhodnutí ovšem nenáleží parlamentu, ale Ústavnímu soudu. A ten je stále obsazen soudci jmenovanými za Orbána.
Tisza by se svou většinou ale mohla jít cestou změny zákona, kterou by Sulyokovi zkrátila mandát, jenž mu nyní formálně náleží až do roku 2029.
Sulyok byl zvolen hlavou státu v roce 2024, když začátkem téhož roku odstoupila prezidentka Katalin Nováková. Ta funkci opustila po kauze s udělením milosti pro zástupce ředitele dětského domova ve městě Bicske, který kryl sexuální zneužívání dětí ředitelem ústavu.
