Článek
NRK informovala, že norská vláda obdržela v březnu 2011 výhrůžný telefonát. Volající v něm hovořil o jistém manifestu a o chystané palbě do členů mládežnického křídla sociálních demokratů. Varování ale nebylo předáno policii.
Operátorka sedící v budově, kterou 22. července silně poničil výbuch bomby nastražené Breivikem v automobilu u vládních úřadů v centru norské metropole, považovala hovor za tak neobvyklý a znepokojující, že o něm písemně informovala své nadřízené. Ve svém vzkazu uvedla jméno volajícího, jeho telefonní číslo, povahu hrozby a datum. K policii se však nedostal.
"Telefonát nebyl považován za konkrétní hrozbu, ale spíš za zmatenou, nesouvislou konverzaci," řekla v pátek agentuře AFP zaměstnankyně vlády Margot Vaagdalová. "Po atentátech jsme dospěli k názoru, že obsah telefonátu by mohl být pro tento incident závažný, a zpravili jsme o něm policii," dodala. Policie ale byla informována ex post.
Breivik chtěl znát jména členů mládežnických organizací
Norský deník Aftenposten v pátek napsal ještě o dalším telefonátu z přelomu května a června roku 2010, v němž se Breivik - vystupující pod svým jménem jako novinář - obrátil na ministerstvo státní správy a žádal seznamy členů mládežnických stran. To mu nevyhovělo. Má sice na starosti mimo jiné finanční podporu norských politických uskupení, ale úřad takové seznamy nemá, disponuje pouze údaji o počtu členů mládežnických odboček.
Dvaatřicetiletý Breivik již dříve přiznal, že své teroristické útoky připravoval několik let. V současnosti čeká ve vazbě na zahájení procesu, které je plánováno na 16. dubna. Pro proces bude klíčové, zda bude Breivik uznán za duševně chorého, či nikoli. [celá zpráva]