Británii se po letech soudů konečně podařilo deportovat spolupachatele hromadného znásilnění

Ahmed svůj boj o deportaci, který začal v roce 2015, protáhl nejméně 24 tribunály a soudními slyšeními, kterým se věnovalo 20 nebo více soudců. S jeho odvoláním mu pomáhala Mary Harperová, redaktorka britské zpravodajské televize BBC, která jím byla najata jako soudní znalkyně.

Čtyřiatřicetiletý somálský zločinec podle listu The Times stál daňové poplatníky až 1 milion liber (přes 28 milionů korun) na soudních, vězeňských a deportačních nákladech.

Vyhoštěný muž se do Velké Británie dostal ze Somálska v roce 2003 jako teprve 14letý chlapec, kterému byl těsně po příjezdu udělen status uprchlíka. O pět let později byl ale na devět let odsouzen a skončil ve vězení, spolu s dalšími třemi muži totiž v srpnu 2007 vylákal nezletilou dívku do bytu v Londýně, kde došlo k jejímu hromadnému znásilnění. Podle listu The Daily Mail bylo oběti teprve 16 let.

„Nemá úctu k ostatním lidským bytostem,“ řekl tehdy soudce Ahmedovi. V dubnu 2015 mu tehdejší ministryně vnitra Theresa Mayová odebrala status uprchlíka a vydala příkaz k jeho vyhoštění. Série slyšení se však dostala až k odvolacímu soudu.

Během celého procesu se vládním právníkům podařilo odrazit tři žádosti násilníka a jeho právníků o soudní přezkoumání. Tvrdili, že deportace porušuje Ahmedova lidská práva. Šest po sobě jdoucích ministrů vnitra se tohoto usvědčeného zločince pokusilo ze Spojeného království vyhostit. Povedlo se to až předchůdkyni současného britského ministra vnitra Suelle Bravermanové.

Ahmedova oběť, která vystupuje pod jménem Hannah, uvedla, že je „naprosto šokující“, že úředníci museli deportovanému Somálci zaplatit hotel a osobní terapii, aby zmařili jeho opakované žádosti o přezkoumání případu.

„Ahmed se snažil o to, aby se mu podařilo zabránit ve vyšetřování. Náš systém je výsměch. Dříve jsme říkali, že jsme docela spravedliví. No, nejsme. Nic z toho nebylo spravedlivé,“ uvedla.

K jeho deportaci mělo původně dojít v říjnu 2018. Jak ale uvedl londýnský deník The Daily Mail, tento plán ztroskotal ve chvíli, kdy skupinka cestujících v letadle z londýnského letiště Heathrow do Turecka uspořádali „vzpouru“, při které se dožadovala jeho propuštění.

„Oddělují ho od rodiny,“ měl podle deníku křičet jeden člen z asi desítky rekreantů, která Ahmeda „litovala“, aniž by tušila, kvůli čemu ho Velká Británie chce deportovat. Ahmed byl tehdy vyveden čtyřmi pracovníky ministerstva vnitra.

Ahmedovi v tu chvíli zbývaly pouhé hodiny do eskortu na další deportační let, jenže jeho vyhoštění nakonec zastavily právní námitky.

Soudní dokumenty odhalily, že úředníci ministerstva vnitra nakonec souhlasili s použitím veřejných prostředků na podporu Ahmeda po dobu tří a půl měsíce po jeho příletu do somálského hlavního města Mogadiša.

To mělo přesvědčit soud, že vyhoštění neporušuje Ahmedova lidská práva. „To zahrnovalo poskytování antidepresiv a psychologických služeb na klinice v Mogadišu,“ stojí v soudních dokumentech.

Balíček zahrnoval dodávku antidepresiv na jeden měsíc od příletu a ubytování s plnou penzí v somálském hotelu Peace po dobu 14 týdnů. Součástí byla také doprava z letiště do hotelu v obrněném vozidle a doprava mezi hotelem a klinikou na lékařské prohlídky.

V listopadu 2020, pouhé dva dny před další plánovanou deportací, Ahmed prohlásil, že mu v případě návratu do Somálska hrozí smrt. Ze soudních dokumentů vyplynulo, jak mu při závěrečném odvolání pomohla Harperová. V písemné zprávě a během slyšení před třemi soudci totiž varovala, že pokud bude Ahmed poslán zpět do Somálska, bude ohrožen jeho život.

Uvedla navíc, že by měl problém sehnat práci, a tvrdila, že by mohl být obviněn z toho, že je britským špionem. Soudci však mnohá její tvrzení odmítli a vyjádřili pochybnosti o její objektivitě.

„Bylo znepokojující slyšet, že si (Harperová) důkladně nepřečetla klíčové materiály týkající se případu navrhovatele (Ahmeda). To, že tak neučinila, a to, že se neodvolala na předchozí opačná zjištění tribunálu, když poskytovala svůj názor na riziko vyhoštění, v nás vyvolalo obavy ohledně objektivity a jejích důkazů v této otázce,“ uvedli soudci.

Podle listu The Mail On Sunday Harperová od roku 2013 poskytla znalecké posudky v nejméně osmi imigračních případech. Patřil mezi ně i jeden na podporu somálského muže, který se dopustil sexuálního útoku na hluchou dospívající dívku.

„V redakčních směrnicích BBC není nic, co by bránilo zaměstnancům vystupovat jako soudní znalci, kteří, jak je stanoveno v pravidlech soudního řízení, musí být ve svých výpovědích objektivní a nestranní nad rámec jakýchkoli jiných povinností,“ uvedl mluvčí BBC.

Později vyšlo najevo, že Ahmedovo odvolání, kvůli kterému byla deportace v listopadu 2020 zrušena, bylo založeno na falešných důkazech. Několik dní předtím, než měl být deportován, se na internetu záhadně objevilo video, které údajně ukazovalo ozbrojence Islámského státu, jak Ahmedovi vyhrožují zabitím. V loňském rozsudku však tři soudci rozhodli, že video je „výmysl“, který byl natočen na Ahmedův příkaz.

„Poté, co udělal, se zřekl lidských práv,“ uvedla jeho oběť Hannah. „Nebylo to lidské. Proč jsou jeho lidská práva upřednostňována před mými a jinými lidmi, jako jsem já?“ zeptala se řečnicky.

Suella Bravermanová, bývalá britská ministryně vnitra, prohlásila, že tento případ je příkladem toho, jak zločinci zneužívají zákony o lidských právech k „falešným, opakovaným a nakonec obstrukčním“ právním nárokům, aby zmařili deportaci.

Tři Ahmedovi advokáti, Ronan Toal, Ubah Dirie a Stephanie Harrisonová, prohráli žádost o zachování anonymity, která by médiím na rok znemožňovala jejich identifikaci. Všichni tři navíc kritizovali list The Mail on Sunday kvůli zpravodajství o případu a uvedli, že se obávají, že jim hrozí újma na zdraví.

Loni v prosinci byla tato žádost zamítnuta dvěma soudci vyššího soudu, kteří uvedli, že by se jednalo o „nepřiměřený zásah“ do práva novin na vyjadřování a o „omezování tisku“.

Média také nemohla o Ahmedově případu plně informovat na základě řady soudních příkazů. Poslední příkaz, vydaný v prosinci loňského roku, zajišťoval Ahmedovi anonymitu až do „prvního dne patnáctého týdne“ po jeho vyhoštění ze Spojeného království. Dawn Alfordová, výkonná ředitelka Společnosti redaktorů, uvedla, že tento příkaz je „nesmírně znepokojující“.

Britské ministerstvo vnitra od ledna 2019 do března letošního roku vyhostilo 14 700 zahraničních zločinců, uvedl jeho mluvčí. „Navrácení pachatele cizí státní příslušnosti do země původu může být spojeno s obrovskými problémy. Někdy je zapotřebí podpůrných balíčků, aby se zajistil souhlas soudu s pokračováním v deportaci,“ vysvětlil.