Článek
„Demografické změny a pokračující zvyšování průměrné délky života jsou dva důvody, proč je nevyhnutelné prodloužit věk odchodu do penze,“ řekla Reicheová deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
„Z dlouhodobého hlediska to nedopadne dobře, pokud budeme pracovat jen dvě třetiny našeho dospělého života a třetinu strávíme v důchodu,“ uvedla ministryně. Příliš mnoho lidí odmítalo příliš dlouho přijmout demografickou realitu.
Ministryně poukázala na mezinárodní společnosti, které si nechaly udělat srovnání výkonnosti. Zaměstnanci v americkém závodě odpracovali 1800 hodin ročně, ale v Německu pouze 1340 hodin. „Němci pracují v mezinárodním srovnání v průměru málo,“ kritizovala ministryně.
Současný kabinet se nicméně důkladné důchodové reformě kvůli možnému rozkolu se Sociálními demokraty raději vyhnul.
„Systémy sociálního zabezpečení jsou přetížené. Kombinace nemzdových nákladů práce, daní a příspěvků způsobuje, že faktor práce v Německu z dlouhodobého hlediska není konkurenceschopný,“ řekla Reicheová.
Ministryně za své výroky čelí ostré kritice nejen u koaličního partnera sociální demokracie, ale také ve vlastních řadách Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Ministryně se naopak zastal prezident svazu zaměstnavatelů Rainer Dulger. „Každý, kdo reaguje na slova ministryně rozhořčeně, popírá realitu,“ řekl Dulger a pokračoval: „Spolková vláda se střetla konečně s realitou. Ti, kteří tváří v tvář demografickému vývoji nadále strkají hlavu do písku, selhávají tváří v tvář odpovědnosti vůči budoucím generacím.“
Reality si je vědom i kancléř Merz. „Se čtyřdenním pracovním týdnem a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem nebudeme schopni udržet prosperitu této země,“ řekl Merz.
V Německu se důchodový věk postupně zvyšuje z 65 let na 67 let. Pro lidi narozené v roce 1964 a později je důchodový věk 67 let. Ti, kteří se narodili dříve, mohou odejít do penze dříve, ale důchod se jim krátí.
